Muž se zlatou maskou 19.

3. října 2018 v 19:43 | Extasy |  Muž se zlatou maskou
Ahoj. Dík za připomenutí, že tu chybí dva díly Muže se zlatou maskou. Napravuji to :)



"Vážně na to máš žaludek?" chytil se Adam posledního stébla. Nolan na něj otočil tvář a přivřel oči.
"Utíká vám čas, řediteli. Je vám doufám jasné, že to musíte dotáhnout do konce. Chci pořádný orgasmus. Dokud ho nebudu mít, tak ten telefon nevezmu do ruky!" odsekl netrpělivě.
"Fajn, máš na to žaludek. Spát s chlapem, který k tobě cítí odpor!" nenechal mu Adam poslední slovo. Vystrčený nahý zadek se prozatím snažil přehlížet. A že by se ho měl snad dotknout? To dřív si uřízne jazyk. Kdyby ho jen netlačil čas. Nemohl vědět, jestli je Tommy opravdu v nebezpečí, nebo se mu třeba podařilo utéct.
"Sebral mi vás," utrousil Peter vztekle.
"Prosím?" zpozorněl Adam. "Cos řekl?" vyzval muže k zopakování poznámky. Nolan se zvedl na kolena a natočil se k Adamovi.
"Myslel jsem na vás od první chvíle, co jsem vás uviděl, jenže vy jste nikdy na lidi jako my nehleděl. Na oddělení chodíte tak málo, že někteří lidé ani nevědí, jak vypadáte. Jsme pro vás odpad. Nechápu, co má Ratliff tak výjimečného, že jste si toho všiml. Že jste si konečně všiml někoho ze spodiny!" zamračil se Nolan.

Adam nevěřil vlastním uším. Dobře, neměl by se moc ohlížet na to, co tenhle psychopat říká, ale co když bylo víc takových lidí. Víc stejných názorů na jeho osobu? Přece to nebyla pravda. Jistě, na oddělení moc nechodil, protože měl dost své vlastní práce, ale nikdy se nad ostatními nepovyšoval.
"Teď se mě snažíš naštvat, Petere, nebo ve mně vzbudit výčitky svědomí. Jak něco takového můžeš říct? O sobě, o lidech, se kterými pracuješ? Nikdo pro mě není spodina. Jste moji zaměstnanci, lidé, bez kterých by společnost nefungovala. Kdy jsem v tobě vyvolal tenhle pocit?"
"Nikoho si nevšímáte!" vyčetl mu Peter. "A jestli tu spolu budeme probírat blbosti, nestihneme zavolat Tommymu!" dodal pobouřeně. Už se chtěl otočit zpátky, když ho Adam chytil za paži a vrátil čelem k sobě.
"Ne, tohle si vyjasníme, Petere. Chceš vědět, proč jsem si všiml Tommyho? Protože je úžasný. Vyzařuje z něj pokora, zodpovědnost a empatie. Byla to láska na první pohled. Stačilo se jednou podívat do jeho bezelstných očí a byl jsem ztracený. Tak to je a nikdo s tím nic neudělá, chápeš? Takhle to mezi lidmi funguje. A není pravda, že si nevšímám svých lidí. Dokud jsi Baxe nezkazil, byl to skvělý šéf, jeden z nejlepších. Pečlivě vybíráme každého pracovníka, akorát u tebe jsme někde přehlédli chybu…" Adam naklonil hlavu k rameni a pozvedl obočí. "Řekni mi, že to byl jen rozmar, že to děláš z nešťastné lásky a dohodneme se. Dostaneš tučné odstupné a necháme to celé plavat. Stačí vzít telefon a zavolat tvému muži, aby Tommyho pustil. Mám kontakty, zařídím, aby to neřešila ani policie…" lámal ho. Peter na něj celou dobu hleděl, jako kdyby bedlivě zvažoval každé slovo, jenže když se najednou otočil a upadl na všechny čtyři, bylo Adamovi jasné, že tady už nezmůže vůbec nic.

"Čas, pane řediteli. Tik tak, tik tak…"
Adamovi se zatočila hlava a zatmělo před očima. Nemělo to smysl, jen ubíral sám sobě drahocenné minuty a kus té hrůzy už mohl mít za sebou. Jenže… ať se snažil myslet na cokoliv vzrušivého, dokonce i na Tommyho, jak se s ním miloval v hotelovém pokoji v San Franciscu, nebo u sebe doma, nepřinutil své tělo, aby se chovalo vstřícně. Když se poprvé dotkl jedné Peterovy půlky, aby ji pohladil a pohled padl do tmavých zákoutí homosexuální slasti, měl pocit, že ho opustily všechny fyzické i duševní síly. Těžce dosedl na paty a nahrbil se.
"Já nemůžu, Petere. Nechápeš to? Nevzrušuješ mě…" opatrně vzhlédl, zvažujíc svá další slova. "Budeš mi muset pomoct…" navrhl nejistě.
Možná se stane zázrak, pomyslel si. Každopádně tohle řešení bylo o něco schůdnější, než představa, že by se muži před sebou zabořil obličejem do zadku. A k Adamově velkému překvapení se Peter bez řečí otočil čelem k němu a sebevědomě stiskl jeho klín.

Adam nebyl naivní, aby se domníval, že jeho tělo nebude reagovat na jasné fyzické podněty, ale takový obrat ani v nejmenším nečekal. Jen co Nolan párkrát pohnul rukou, rozprostřelo se v jeho slabinách známé příjemné teplo.
"Bude to takhle lepší, pane řediteli?" zeptal se muž nevinně, zatímco na svého nadřízeného lascivně pomrkával. Bohužel, nebo bohudík, těžko říct, co v tu chvíli bylo lepší, se Adamovo libido nesnížilo, ačkoliv čekal, že jen pohled do tváře toho zmetka srazí jeho choutky na bod mrazu. Vzrušení sílilo s každým Nolanovým pohybem a další automatické reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Adam se ohnal po mužově krku a divoce se k němu přisál. Než se stihl vzpamatovat z vlastního překvapivého chování, sám uchopil Peterův penis a začal ho třít. Mladší muž zakňoural a natlačil se na něj velkou plochou svého těla. Adam nebyl sto ho od sebe odstrčit.
"Vidíte, jak vám to jde…" vzdychl Nolan potěšeně, rozpouštějíc se pod náporem vzrůstajícího vzrušení.

Adam se chtěl odtáhnout, myslel na to každou vteřinu, jenže ona myšlenka byla příliš slabá v boji s přirozenými chlapskými potřebami. Neměl vyloženě potřebu se s někým vyspat, na to už měl teď Tommyho, jen nemohl ignorovat vlnu hormonů, která se rozlila do celého jeho těla a převzala vedení nad smysly. Když se to pokusil sám před sebou obhájit tímto významem, docela to šlo, ale pak si znovu uvědomil, že má známost, kterou chce brát víc než vážně a každý důvod, důkaz, každá zpytující myšlenka… to vše bylo víc než nebezpečné pro čisté svědomí, na kterém si tolik zakládal. Kdyby ho v této situaci viděl Tommy, propadl by se hanbou do země a to poslední, co chtěl, by bylo prosit Tommyho o odpuštění.
Přinutil se na krátkou chvíli od Nolana oddálit, alespoň aby se tolik nedotýkali, přestože ruce byly stále dole. Nolanova na Adamově údu a Adamova zase na tom Peterově.

"Řekl bych, že se to vyvíjí víc než dobře," pochvaloval si Nolan. Adam nesnášel ty jeho kecy. Nepotřeboval ještě poslouchat trapné řeči člověka, kterého z celého srdce nenáviděl a zároveň ho musel uspokojovat.
"Kolik máme času?" zeptal se, aby Peterovi trochu zchladil nadšení. Druhý muž se na ten popud zamračil a očima prohledal volný prostor na posteli.
"Řekl jsem, že se vašeho mobilu nedotknu, dokud… A jestli mě pustíte, mohlo by to ze mě vyprchat, takže bychom museli začít od začátku…"
"Jenom mlč!" zabručel Adam, díky čemuž Nolan opravdu sklapl. Ale dotýkat se ho samozřejmě nepřestal, pořád na tom mohl záviset Tommyho život.
Když Peter pochopil, že má stále navrch, široce se usmál a znovu natiskl na ředitelovo tělo.
"Co pusa, šéfe?" navrhl hravě. Adam na něj přivřel oči.
"I když jsi ta nejdražší děvka na světě, pořád jsi děvka a ty se nelíbají," odsekl, znuděně pohybujíc svou rukou v Nolanově klíně. Druhý muž se snažil víc, až musel Adam občas spolknout nějaké to heknutí. O jeho orgasmu nepadlo jediné slovo, on se prostě neudělá, i kdyby mu to měl Nolan dělat celou noc.
"Připadá mi, že pořád zapomínáte, kdo tady tomu velí. Jen já vím, kde ten váš drahoušek je, tak byste se měl trochu víc snažit," probodl ho Nolan vyzývavým pohledem. Adam těžce polkl a proti své vůli přikývl. Pak nabídl Peterovi svá ústa.

K jeho zděšení Peter nelíbal zle. Nebyl to sice Tommy, jehož polibky už samotné přiváděly Adama k šílenství, ale očekávání, že se otřese odporem, se zkrátka nekonalo. Když ho navíc Nolan stále třel, o několik minut později už byl zralý na samotný sex. Jenže pořád by měl druhého muže připravit, aby ho to nebolelo. A k tomu se prostě přinutit nedokáže.
Adam měl pocit, že muselo od posledního podívání na mobil utéct moře času. Rozhodně víc, než mu byl Tommyho únoscem vyměřený. Strach o blondýna ho držel neustále ve střehu a v jednu chvíli už to nevydržel a podíval se na telefon. Ulevilo se mu, protože předehrou zatím strávili jen nějakých osm minut. A pokud už je vzrušený, má napůl vyhráno, i když v závěru o jeho potěšení nešlo tolik, jako o to Nolanovo.
Zatímco druhého muže líbal a Nolan ho na oplátku hladil tam dole, Adam nenápadně strčil ruku Peterovi za záda a pohladil ho po zadku. Nevadila mu technika, ke které ho muž vybízel na začátku, ale bylo to něco, co dělal se skutečným potěšením jen s muži, ke kterým něco cítil. Viz. Tommy. Udělat to jinak, byl momentální nápad a doufal, že mu projde.
Naštěstí Peter nic neřekl, vlastně ho začal líbat prudčeji a přirozeně se mu víc nastavil. Než do něj Adam vstoupil, naslinil si prsty.

Byl téměř uvnitř, když za sebou uslyšel vrzající zvuk. Otevřely se dveře. Adam strnul a podíval se na tvář Nolana, jenž přivíral na nevítanou návštěvu oči. Chvilku byly přivřené, ale o vteřinu později se vytřeštily zděšením. Možná to byl instinkt, nebo nějaký šestý smysl, který Adamovi sebejistě našeptal, koho za sebou uvidí, pokud se ohlédne. A právě proto to nedokázal udělat. Proto byl ztuhlý jako rampouch a zmohl se akorát na civění před sebe.
"Pane Ratliffe, říkal jsem vám, že…" Když se Adam konečně donutil otočit, tedy ohlédnout, protože se před příchozím nechtěl vystavovat nahý, do místnosti se kromě muže, jehož si vybral pro svůj život, nahrnul i agent Hang, který se nejspíš snažil blondýna zastavit ještě před pokojem, ale nepodařilo se mu to.

Oba, Hang i Tommy na něj zůstali užasle hledět, načež se jako první vzpamatoval právě šéf FBI a v mžiku vytáhl zbraň, kterou namířil na Nolana. Mladší muž dal ruce automaticky nad hlavu, aniž by mu musel agent cokoliv říct, nebo naznačit.
Adam celou situaci sledoval tak na deset procent. Bylo mu jedno, co se kolem děje, jak rychle Hang doběhl k posteli a nasadil Peterovi pouta, za tu dobu se nepohnul o jediný milimetr a dokonce ani při pohledu na Tommyho nemrknul. Bohužel nebyl schopný z Tommyho očí vyčíst jakýkoliv pocit. Připadalo mu, že jsou úplně prázdné.
"Tommy," vydechl provinile, i když jedna část jeho zdravého rozumu říkala, že tohle přece musí pochopit, když neměli na výběr. Jenže mnohem větší část Adamova podvědomí začala podléhat beznaději. Tommy ho právě viděl nahého s jiným mužem v choulostivé situaci, což se vůbec nemělo stát, kdyby šlo vše podle plánu, a vymazat tenhle obrázek Tommymu z hlavy se rovnalo snaze nastolit světový mír. Blondýn se nadechl, jakoby chtěl něco říct, pak se ale otočil na podpatku a odešel z pokoje. Adam, který vedle sebe zaznamenal Hangův pohyb, jímž přes nahého Nolana narychlo přehazoval deku, se začal pomalu soukat z postele. Během několika vteřin byl v místnosti sám a kolem se vznášelo tíživé ticho, jež v pokoji nezůstalo po Nolanovi, nýbrž po Tommym.

Neměl sílu se obléct a opustit pokoj. Obrovskou úlevu z vědomí, že je Tommy v pořádku přebíjel strach z toho, jak se teď bude jejich vztah vyvíjet. Pokud ovšem vůbec. Blondýn se tvářil neutrálně, Adam nedokázal vůbec odhadnout, co se mu honilo hlavou, ale nemohl zapomenout na prázdný pohled, jímž si ho Tommy před chvílí měřil. Bylo to skoro děsivé a pocit z toho bral Adamovi veškerou naději.
Přinutil se alespoň shodit nohy z pelesti a zhodnotit svůj fyzický stav. Vzrušení už naštěstí opadlo, ale tělem stále doznívaly jeho účinky. Adam si k sobě přitáhl polštář a položil si ho na stehna. Jako kdyby tušil, ža se v další vteřině do pokoje vrátí agent Hang a samozřejmě si ho celého shlédne.
"Ještě nejste oblečený…" zkonstatoval suše.
"Je naštvaný," zkonstatoval pro změnu Adam.
"Nolan? No a vy se divíte? Překazili jsme jeho hru!" ušklíbl se Hang škodolibě. "Ještě, že jste to nestihli dotáhnout do konce, i když vy jste s tím byl asi už smířený, že?" dotazoval se agent.
"Nemyslel jsem Nolana, ale Tommyho. Neměl to vůbec vidět. Kde je?" podíval se Adam na agenta zoufale. Muž chápavě přikývl a postavil se blíž. Vypadalo to, že bude chtít ředitele uklidnit prostým ramenním poplácáním, ale na poslední chvíli si to rozmyslel, protože si asi nebyl jistý, jak by to nahý muž ve svém zničeném stavu přijal.

"Řekl jsem mu, že se může vrátit do města s dalšími agenty, takže pravděpodobně už jsou na cestě zpátky," vysvětlil. Tohle oznámení se Adamovi nelíbilo. Měli by si to s Tommym ujasnit, vyříkat a ne se rozdělit. Taky chtěl blondýna utěšit, vždyť právě zažil opravdové hrůzy.
"Co se vlastně stalo?" chtěl vědět Adam. Jako poslední ho napadlo, jak se vlastně blondýn dostal z Nolanova vězení.
"Řekl mi jen pár slov. Že utekl a šel po silnici a pak uviděl tenhle motel a chtěl si odsud zavolat. Všiml jsem si ho, chtěl jsem ho zastavit, ale vytrhl se mi. Zbytek už znáte. Vážně mě mrzí, že to viděl, pane Lamberte, ale jistě mu Nolan řekl své podmínky a… prostě tomu dejte čas, ono se to uklidní," pokusil se ho Hang upokojit. Ne že by to na Adama zabralo, ale jistě měl agent pravdu v tom, že na každý problém je nejlepší řešení čas.
Připadal si opět bezmocný a ani teď se nedokázal zbavit hnusného pocitu, že si za všechno může sám. Jen kdyby se víc staral, víc si všímal. Konečně našel někoho, s kým mohl být šťastný, kdo ho dokázal vytrhnout ze stereotypu a pak se to takhle podělá.
Když Hang odešel, Adam se pomalu oblékl a vzal do ruky svůj mobil. Věděl, že nemá smysl Tommymu volat, ještě byl s dalšími agenty na cestě, tak vyťukal alespoň textovku.

Nenávidím se. Nenávidím situaci, ve které jsi mě viděl, a chci udělat vše pro to, abys mi odpustil. Miluju tě!

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hotmail email hotmail email | E-mail | Web | 4. října 2018 v 8:43 | Reagovat

Thanks for sharing this beneficial information

2 Karin Karin | 5. října 2018 v 21:41 | Reagovat

Jsem rada že si můžu přečíst tyhle kapitolky i když vím konec. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama