Muž se zlatou maskou 17. 2/2

23. srpna 2018 v 18:37 | Extasy |  Muž se zlatou maskou
Pokračování...


"Dobře. Ale nenapadlo tě, že třeba blufuje? Možná chce nahnat čas. Zajímalo by mě, co na tohle říká Bax." I Tommy měl pocit, že potřebuje získat čas. Sice ještě netušil kvůli čemu, ale bylo to víceméně nutkání.
"Coby, neví o tom. Nevadilo mu, nadržovat mi a tebe potápět, ale na tohle by se moc valně netvářil," pokrčil Peter rameny.
"Vážně? Ale proč, Petere? Ty dokážeš přece udělat pěkný věci, pokud chceš. Copak je tak těžký občas zatnout zuby a snažit se? Viděl jsem tvoje návrhy, když jsem nastoupil…"
"O tomhle se s tebou bavit nebudu, prostě drž hubu!" štěkl Nolan.
"Nebudu držet hubu. Nevěřím, že mě šéf potápěl dobrovolně. Něco mi říká, že možná neměl na výběr. Co mi k tomu řekneš?" zaútočil Tommy nekompromisně. Když už se situace vyvinula tímhle způsobem...
"Říkám ti, drž hubu. Bax je stejný přizdisráč jako ty. Stačí udělat bububu a zavrtá hlavu do písku jako pštros…"
"Kruci," vydechl Tommy konsternovaně. Takže Bax byl taky oběť? "Vydíral jsi ho?" chtěl se ujistit. Nolan začal přecházet po místnosti, jednu ruku stále v kapse.

"A cos myslel? Pracuje u téhle firmy už nějakých deset let. Co vím, dělal tam už za Lamberta staršího. Kdyby to takhle vedl celou dobu, vydrží tam sotva pár let. Přiznávám, že je mi ho trochu líto. Co jsi nastoupil, jsem mu nedopřál klidu. No, vlastně za to můžeš ty a ta tvoje zatracená snaživost…"
"To není snaživost!" zamračil se Tommy. "To je jenom smysl pro zodpovědnost a svědomí. Něco, co je tobě naprosto cizí. Jak jsi to vedl v minulé práci ty? Neříkej mi, že ti tenhle přístup procházel… nebo jsi tam možná taky někoho vydíral? Jako Baxe tady? Co na něj máš? Čeho se tak moc bojí?" naléhal Tommy. Jestli má dnes zemřít, musí znát alespoň pravdu.
Jakoby Nolan vycítil směr jeho myšlenek, tentokrát ho neokřikl, aby byl zticha, ale zasmál se.
"Tak jo, povím ti to. Zaplatil si prostitutku. Ale kdyby alespoň nějakou luxusní, ale on ne. Sebral holku z ulice a ještě udělal tu blbost, že si ji nevzal domů, nebo na hotel, ale rozdal si to s ní v zastrčené uličce za jedním klubem…"
"A tys ho při tom nafotil?" hádal Tommy. Pořád se mu na tom něco nezdálo. Bax musel mít Nolana neustále za zadkem, aby ho dokázal přistihnout při něčem takovém. Navíc mu to k Baxovi ani trochu nesedělo. Ano, byl to hajzl, co ho celé dva roky postrkoval někam, kam Tommy nechtěl, ale jinak působil jako seriózní chlapík, co nemá podobné druhy zábavy a povyražení zapotřebí.
"Víceméně," přikývl Nolan. Tommy na něj přivřel oči.
"Kecáš. Takhle to určitě nebylo! Spíš bych to viděl tak, že jsi ho opil, nebo mu něco namíchal do pití…"
"Tohle si o mně myslíš?" obořil se na něj Peter. Tommy protočil očima.

"Jo, přesně tohle si o tobě myslím. A možná to Bax ze začátku neviděl jako problém. Nechtěl jsi po něm peníze, jen pomoct uklidit mě do pozadí. Ví, jak to ve firmě chodí. K vedení se dostane už hotová práce a na autora se kolikrát ani nekouká. Důležité bylo, abys nemusel hnout prstem, a vydíráním jsi Baxe donutil, aby tě v tom podporoval. Mám pravdu? Že o sobě ani nevěděl, když s tou prostitutkou byl?" naléhal Tommy.
Následné mlčení mu svým způsobem dalo za pravdu. A navíc to asi trefil naprosto přesně, protože Peter zrudl v obličeji a rozšířilo se mu chřípí. Tommy neměl důvod ho ještě víc pošťuchovat, věděl dost na to, aby si o svém zřejmě už bývalém kolegovi udělal definitivní obrázek.
"Cos chtěl po řediteli? Předpokládám, že peníze…" nadhodil smířlivě. Druhý muž zvedl obočí a pousmál se. Nové téma - to důležitější mu zlepšilo náladu, což se naopak nelíbilo Tommymu.
"Mimo jiné. Deset milionů," odvětil Nolan vzrušeně.
"Mimo jiné?" nechápal Tommy. A co k tomu? Jachtu? Raketoplán? Jaguára? Peter se ušklíbl a opět si sedl na bobek.
"Peníze se budou samozřejmě hodit, ale co psychická újma? Na tu už nikdo nekouká," vykulil oči. Tommy ty své automaticky přivřel. O jaké psychické újmě to Peter jako mluvil? Vždyť se celou dobu jen vezl na úkor ostatních. V jeho případě se o psychické újmě mluvit nedalo. Měl se jako prase v žitě.
"Jak ty jsi trpěl, prosím tě? Nějak ti uniká tahle situace. To já jsem spoutaný a ty se v tom vyžíváš. Tvoje psychická újma by se měla léčit izolací v ústavu a léky, abys neohrožoval ostatní," provokoval Tommy. Ale přesně tak to cítil. Člověk, který někoho unese, už musí být nějakým způsobem nemocný, ne?
"To je tvůj pohled na věc. Já to vidím tak, že jsi mi sebral, co jsem chtěl…"
"Já tobě?" protáhl Tommy teatrálně. Kdyby mohl, ještě si demonstrativně zapíchne ukazováček do prsou. Bohužel se za zády snažil uvolnit uzel provazu, ale měl pocit, že čím víc mele rukama, tím se pevněji utahuje.
Nolan se musel vážně zbláznit. To on mu všechno vzal. Uznání, jméno pod projekty, jeho práci… Ale to, na čem Tommymu záleželo momentálně nejvíc, mu nevezme ani náhodou. To se raději nechá rozkrájet, nebo sežrat kyselinou.

"Jo, chtěl jsem ředitele. Chtěl jsem ho celou dobu a pak stačí jediný večer a zobe ti z ruky. Čím jsi ho uhranul? Co jsi mu nasliboval?"
"Nic!" prskl Tommy. "A pokud jsi ho chtěl, proč jsi něco neudělal?" pokračoval už nevzrušeně. Uvědomil si, že by neměl moc vyšilovat, že tím spíš Petera potěší, nebo i popudí a celý proces zdržování by se mohl zvrtnout.
"Evidentně nezabralo nic z toho, co jsem zkusil. Ani všechny ty zakázky, co jsem vytvořil, na něj neudělaly dojem!" posmutněl Nolan. Tommy se dost držel, aby na něj nezařval.
"Myslíš moje zakázky. Ty, které jsem od začátku do konce zpracoval já a ty sis pak s pomocí Baxe přivlastnil všechny zásluhy? Třeba to chce nabídnout mu něco víc, než charakter skety a podvodníka," doporučil mu Tommy.
"Na to, že tu sedíš spoutaný a nemáš jistotu, co s tebou udělám, si až moc troufáš," sykl Peter. Tommy sklonil hlavu. Provazy se mu znovu zařízly do zápěstí, když se s nimi pokusil za zády hnout.
"Jen říkám, jak to je, Petere. Když tě tu tak poslouchám, nepotkal jsem naivnějšího člověka. Vážně si myslíš, že za mě něco dostaneš? Vážně jsi někdy věřil tomu, že muž jako Adam Lambert se sníží k zájmu o podvodníka a vyděrače… kriminálníka? Vážně jsi věřil, že můžeš tímhle stylem proplouvat životem bez povšimnutí?"
"Už mlč, už jsi toho řekl víc než dost. Jsem zvědavý, jak se budeš tvářit na tohle," ušklíbl se Nolan a při tom se naklonil k Tommymu blíž. "Moje druhá podmínka pro tvoje propuštění je jedna společná noc s Lambertem. Vášnivá noc, abych byl přesný." Když Nolan domluvil, postavil se a založil si ruce na prsou. "Tak co mi řekneš teď?" vyzval konsternovaného Tommyho.

Blondýn se nezmohl na slovo. Čekal cokoliv, ale výkupné v naturáliích ani náhodou. Ihned se mu v hlavě rozvířily zběsilé myšlenky. Přistoupil na to Adam? Co se stane, když to neudělá? Konečně našel muže, se kterým to vypadalo nadějně a hned na začátku se to musí takhle podělat.
"Co ti na to řekl?" donutil se Tommy ke klidnému hlasu. Uvnitř hořel vztekem. Mít alespoň volné ruce, zapíchne Nolanovi prsty do břicha. Netušil, jestli je to možné, ale ve svém stavu cítil, že by v sobě potřebnou sílu našel.
Peter pokrčil rameny. "Zatím nic. Ale víceméně nemá na výběr. Když na to nepřistoupí, tak si vyberu alternativu. A jsem si jistý, že druhou možnost nepřijme," zamrkal Nolan na Tommyho vyzývavě. Snad ani nemusel říct nic dalšího, aby Tommy pochopil.

Pár vteřin mu trvalo, než našel svůj ztracený klid. Tohle prostě nevypadalo dobře ani pro něj, ani pro Adama. Čert vem materiální věci, peníze… I kdyby to měl splácet do konce života, nechtěl zůstat Adamovi nic dlužný a pořád se s tím dalo nějak žít, ale jak se vyrovná s faktem, že mu bude Adam nevěrný, i když v podstatě kvůli němu? Nikdy úplně nepřekousne, že v době jejich vztahu spal s někým jiným.

*

Adam přešel halu jedenkrát napříč, když mu do cesty vstoupila Leila.
"Už ses rozhodl?" zeptala se přímo. Leila Lambertová byla ženou činu, takže se Adam jejímu přístupu nedivil. Vlastně tuhle otázku čekal mnohem dříve. Poslední hodinu chodil po domě a přemýšlel, jak se má zachovat. Věděl jistě, že ani za nic nenechá Nolana, aby si druhou část výkupného vybral od Tommyho, ale pochopitelně to nechtěl udělat ani on sám. Spíš se snažil přijít na způsob, jak tomu zamezit kompletně. Jak Nolana přinutit, aby přešel na jejich pravidla. Nebo ho alespoň zdržet a získat potřebný čas pro jeho vypátrání.

Před půl hodinou agenti FBI zjistili, že Nolan nemá svůj telefon u sebe, že ho nechal v bytě, který právě pročesávala jednotka rychlého nasazení. A mobil, z nějž Nolan volal, pochopitelně nebyl registrovaný a hovor trval moc krátce na to, aby dokázali zachytit nějakou stopu. Navíc v tu dobu ještě Adamův telefon nebyl napojený na všechny ty technické vymoženosti, které by jim pomohly Petera vystopovat. Teď všichni čekali na nové zavolání. Adam neměl telefon u sebe, protože ho střežil celý tým odborníků. Věděl, že jakmile se Nolan ozve, zavolají ho, i tak byl jako na trní. Byl na svém mobilu závislý.

"Když nebude zbytí, udělám to," odpověděl matce tvrdě.
"Nic takového se nestane," zamračila se Leila. "Nenechám tě to udělat a nedopustím ani, aby se cokoliv stalo Tommymu," dodala nekompromisně. Adam měl na krajíčku, kdykoliv o Tommym padla zmínka, ale držel se. Byl přece silný, cílevědomý ředitel, který by se neměl složit ani v těch nejhorších situacích.
"Já vím," přikývl a chvíli nechal pohled zapíchnutý do podlahy.
"Pane Lamberte? Váš telefon!" oslovil ho jeden z agentů ze dveří do hlavního obývacího pokoje. Adam i Leila se rozběhli za ním. Nesměli nechat mobil vyzvánět příliš dlouho, pak by Peter začal něco tušit. Adam na sobě cítil pohled všech lidí v místnosti, včetně Anaballe a Jeremyho. Rychle popadl svůj telefon a dvakrát se zhluboka nadechl a vydechl, než si ho přiložil k uchu. Šéf štábu Hang ostatní utišil jednoduchým gestem.

"Haló?" začal Adam jako první. Na druhém konci bylo chvíli ticho. "Petere? Jsi to ty, ne? Je to skryté číslo," vyzval volajícího.
"Samozřejmě jsem to já. Jak jste se rozhodl, pane řediteli?" zeptal se Nolan rovnou. Adam se rozhlédl po dalších lidech. Všichni čekali na jeho odpověď. Vlastně na ni čekali od chvíle, kdy Peter zavolal poprvé.
"Udělám to. Řekni kdy a kde a taky mám podmínku!" nadhodil. Druhý muž nesouhlasně zamlaskal.
"To asi nepůjde, jak jistě chápete. Než bude po všem, Tommy bude schovaný v bezpečí, kdybyste si to náhodou rozmyslel," vysvětlil.
"Chci nějaký důkaz, že je v pořádku. Alespoň s ním mluvit. Nevěřím ti!" zabručel Adam odměřeně.
"Divil bych se, kdyby ano. A tohle by se možná zařídit dalo. Uvidím, co se dá dělat. A teď tedy místo…" Nolan nadiktoval Adamovi odpovídající souřadnice tak rychle, že si to skoro nestihl zapsat. Hned na to zavěsil a všichni se jako na povel podívali na technika, který měl na starosti zjistit GPS signál. Muž se tvářil nezúčastněně a jeho první reakce bylo zavrtění hlavou, než dodal. "Potřebuju trochu času, telefonát trval sotva jednu minutu."
"Musíme to mít co nejdřív, Rowane. Slyšel jste, má se to uskutečnit už zítra," připomněl Hang kolegovi. Muž přikývl a sklonil hlavu nad klávesnici.

"Měli byste se všichni vyspat, zítra nás čeká velký den. Snad se nám mezitím podaří zjistit, odkud Nolan volal, a budeme doufat, že drží pana Ratliffa právě tam," promluvil pak šéf FBI k ostatním. Adam věděl, že neusne, ale potřeboval si minimálně sednout, protože bylo jeho tělo celé napnuté a ztuhlé. Nějak si nedokázal představit, že by šel teď klidně spát, když se na obzoru rýsovala důležitá informace. Zatímco se jeho matka a Anabelle s Jeremym, kteří dostali společný hostinský pokoj, odebrali na kutě, Adam se uvelebil v ušáku vedle knihovny a zaměřil svůj pohled na tým pilně pracujících FBI včeliček. Za chvíli už se mu samotnému klížily oči, a místo aby se začal zase nějak hýbat, aby to potlačil, nechal víčka klesnout a v tu ránu spal tvrdým spánkem.

Když se o pár hodin později probudil, tedy měl pocit, že to bylo sotva pár hodin, ale čas mezitím postoupil do druhého dne dopoledne, v obývacím pokoji byla už jeho matka, Tommyho přátelé a on sám se nacházel na pohovce, přikrytý svou oblíbenou dekou. Bohužel si vůbec nepamatoval, že by se z křesla přemístil. Tedy pokud to neudělal někdo jiný.
"Měl bych vyřídit peníze," oznámil všem. Všiml si, že jsou jakoby zaražení, něco se muselo stát. "Už víme, odkud Nolan volal?" otočil se přímo k šéfovi FBI. Muž si povzdychl a zavrtěl hlavou.
"Je mi líto, pane Lamberte. Zdá se, že Nolan použil nějakou rušičku GPS signálu. Nejsme schopní to rozšifrovat," přiznal. A to si jako myslel, že se s takovou odpovědí smíří?
"Ale záviselo na tom všechno, to přece víte. Nemůžu si vás tam sebou přivézt a doufat, že bude Nolan zpívat, když ho zmáčknete. Počítám, že to bude mít pojištěné, když k tomu dojde. A Tommy zatím…" Adam svěsil ramena.

Kde mohli Tommyho hledat? Kde vůbec začít? Od jeho únosu už uběhlo skoro dvanáct hodin. Za tu dobu by zvládli dojet do jiného státu. Za dvanáct hodin se mohlo stát tolik strašných věcí, že by je ani do jednoho románu nenacpal. Nemohl se spolehnout už na nic. Jen na to, že mu Nolan říká pravdu.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 SARA SARA | 23. srpna 2018 v 19:17 | Reagovat

Diky moc za dalsi kapitolu.

2 Karin Karin | 25. srpna 2018 v 21:32 | Reagovat

Doufám že Tommyho najdou dřív než mu ten šílenec něco uděla O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama