Muž se zlatou maskou 16.

20. srpna 2018 v 17:28 | Extasy |  Muž se zlatou maskou


Adamovi bylo jedno, co si o něm jeho zaměstnanci pomyslí, když vstupoval na stupínek, kde měl DJ svůj malý pultík a otáčel se k davu, který ještě pořád tančil a bavil se. Nějak si v tu chvíli prostě nechtěl domýšlet následky, až zastaví zábavu a pak ji i ukončí. Protože pokud se nebavil on, nebude se bavit ani nikdo jiný. Už se nadechoval k proslovu, když ho někdo chytil za ruku a stáhl dolů. Evidentně si ho v té rychlosti nikdo nevšiml, tedy až na ženu, jejíž prsty měl nyní na zápěstí.
Anděl!
"Pane řediteli, nedělejte to!" vrtěl nadpozemský tvor s barevnými vlasy hlavou. Jako kouzelná víla se vedle něj objevila i jeho matka.
"Anabelle má pravdu, Adame. Chápu, že jsi asi naštvaný, ale ti lidé tady za nic nemohou," snažila se ho uklidnit. Dvojici doplnil Loki z Thora, přičemž Adam musel chvíli přemýšlet, kdo to je. Ale v pořádku, většinu IT pracovníků naštěstí znal. A Jeremy patřil mezi ty nejschopnější, proto nebylo těžké si ho pamatovat.
"Přiznám se, že se na něj taky zlobím. Po tom, co se stalo, odejde úplně sám pryč," nechal se Loki slyšet.
"Co se stalo?" chtěl vědět Adam. Ve svém rozhovoru s Tommym se nejspíš nedostali k tomu nejdůležitějšímu. Už znal jména mužů, kteří Tommyho dva roky ustavičně šikanovali, ale něco podstatného se zcela jistě událo před tím, než Tommy dorazil na večírek. Řekl, že mu Nolan prsten ukradl. Ale jakým způsobem?
"On ti to nepověděl?" zděsila se Leila.
"Ne!" zavrčel Adam. Ti tři to věděli a nikdo mu nebyl schopný nic říct? Fakt skvělé! Matka se podívala na Tommyho kamarády a pokrčila rameny, očividně to bylo na ní.
"Nějaký chlap Tommyho spoutal a přivázal k zábradlí na nouzovém schodišti. Našla jsem ho já. Nevím, proč mě napadlo tam jít, už jednou jsme se na tom místě potkali," vysvětlila. Adam měl pocit, že najde bradu na zemi a poběží za svým srdcem. Tak zásadní věc a Tommy se neobtěžoval něco alespoň naznačit? Leila pokračovala: "Neublížil mu, jen ho spoutal a pak sebral jeho kostým…"
"A prsten," vyhrkl Adam netrpělivě. Matka přivřela oči. "Prsten?" zopakovala nechápavě. Adam automaticky střelil očima po Anabelle i Jeremym. Nebyli moc dobří herci, i o tomhle zaručeně věděli, jejich vyhýbavé pohledy mluvily za vše.
"Dal jsem mu prsten. On mi půjčil svůj a já si ho nechal. Dal jsem mu za něj jiný," přiznal. Leila se kousla do rtu a přiložila si dlaň na prsa.
"To je úžasné, zlato," povzdychla si. Adam se jejímu přístupu nedivil. Byla to právě ona, kdo ho před necelými dvěma týdny nabádal k tomu, aby nebral svůj život tak vážně a konečně se začal i bavit. Mezi řádky to mělo vyznít tak, že matka chce, aby si konečně někoho našel a zamiloval se.
"No tak, nedělej se. Věděla jsi už minulou sobotu, jak to s námi dopadne," obořil se na ni Adam. Myslel tím samozřejmě Tommyho setkání s Leilou v sobotu ráno, kdy blondýn utíkal z jejich domu.
"Tommy se mi od začátku líbí. Mohl by být průbojnější, ale na druhou stranu ti nic nedá zadarmo. Zná svou cenu!"
"Jsem s vámi za jedno, madam," ozvala se Anabelle. Sice Adam nemohl říct, že Tommyho dokonale zná, ale i on se k této verzi přikláněl. Tommy znal svou cenu a rozhodně by nikdy nemohla být vyvážena jedním obyčejným prstenem. Ale to Adam věděl už od začátku. Tommy byl člověk s nepříliš odvážným, ale dobrým srdcem. Muž s pevnými zásadami, ale i přirozeným strachem. Kluk, který si zasloužil mnohem víc, než právě teď dostával a v neposlední řadě by ho Adam, pokud by to šlo, nosil na rukou. Člověk, do kterého se takhle rychle zamilujete, a s každým odhalením jeho osobnosti je váš cit silnější, stojí za všechny poklady světa.
"Kdo byl ten chlap?" zeptal se Adam, ve snaze přimět svou mysl k racionálnímu myšlení. Snění mu Tommyho najít nepomůže. Protože jestli už si jednou někdo dovolil blondýna unést, jistě to udělá znovu. A na to bylo potřeba mít čistou hlavu.
"Tommy ho nezná, byl to prý nějaký neznámý muž, co vypadal jak vyhazovač z klubu. Ale všichni tady určitě víme, kdo ho na Tommyho poslal," nechala se slyšet Anabelle. Adam si to jméno pouze zavrčel pod vousy. Ten Nolan už mu začínal pomalu pít krev. Šikana na pracovišti byla jedna věc, ale únos? Nemohl to mít v hlavě v pořádku. O co mu šlo? Chtěl snad nějaké výhody v práci? Peníze?
"Jsem v šoku, s jakým klidem mi to všechno říkáte. Tommy měl být neustále pod dohledem, copak to není jasné?!" rozčílil se Adam. Matka si dala ruce v bok a zamračila se.
"Tak to moment, drahý synu. To my ho celou tu dobu hledali a pak byl snad s tebou. Nesnaž se svůj vztek a bezmoc hodit na nás. Samozřejmě ho najdeme znovu a není nám ukradené, co se s ním teď děje!" vyčetla mu Leila.
"Třeba je jenom doma, jak napsal ve zprávě," pokusil se Jeremy zachránit situaci. Pro jistotu vytočil Tommyho na svém telefonu, jenže když se ani po půl minutě nikdo neozýval, poraženě svěsil ruku k tělu. Adam se prudce nadechl. Měl to na jazyku, ale nechtěl vypadat ještě zoufaleji, než jak asi působil právě teď.
"Jistě vy dva víte, kde Tommy bydlí," významně pohlédl na Anabelle a znovu na Jeremyho.
"Vy ne, pane řediteli?" rýpla si Bell. Pak pokrčila omluvně rameny. "Samozřejmě, že to víme." Adam nechápal, proč na něj zničeho nic takhle zaútočila, ale každý v jejich hloučku se nejspíš se zmizením kamaráda, milence a budoucího zetě srovnával jinak.
"Fajn, takže jdeme!" zavelel jako rozený vůdce a vydal se k východu. Ti tři cupitali za ním.
Před budovou Adam vytočil číslo vedoucího Baxe, na Nolana telefon bohužel neměl. Volaný přijal hovor téměř okamžitě.
"Pane řediteli?" zahlásil muž pokorně.
"Jestli s tím máte něco společného, Baxi, tak se z toho nevylížete ani v příštím životě!" zahučel Adam. Na druhé straně bylo chvíli ticho, Adamovi společníci na něj koukali téměř bez dechu.
"Nerozumím, pane. S čím mám mít co společného?" zeptal se muž nevinně. Adamova tvář zbělala zlostí. Kéž by mohl do něčeho třísknout.
"Zeptám se znovu, ale naposledy. Kde je Tommy Ratliff?"
"Tommy Ratliff?" zopakoval Bax nechápavě. "Když jsem s ním naposledy mluvil, tvrdil, že půjde domů. To bylo někdy kolem šesté," odvětil Bax.
"Lžete! Jedete v tom s Nolanem, ale věřte mi, že teď se do toho pustím já! A ty dva roky, co jste Thomase Ratliffa dusili vám jen tak nedaruju!" zahulákal Adam do mikrofonku. Dokázal si představit, jak zděšeně se nyní Bax tváří.
"Pane, já…"
"Co vy? Kde je Tommy? Nolan na něj dnes poslal nějakého chlapa, co si jako myslíte, že děláte?"
"Prosím?" vyhrkl Bax.
Adam dal telefon od ucha a napřáhl se, že ho někam odhodí. Svůj milovaný zlatý iPhone. Na poslední chvíli si to rozmyslel, nebo spíš ho přesvědčil pohled jeho matky. Nadechl se a vrátil mobil k tváři.
"Pane, pane?" volal na něj Bax.
"Tohle vykrucování je k ničemu, Baxi. Thomas je opět pryč, nemůžeme se mu dovolat…"
"Ten idiot!" zavrčel Bax z druhé strany. Adam pozvedl obočí.
"Co jste to řekl?" zhrozil se.
"Ne, to nebylo na vás, ani na Tommyho, pane. Myslel jsem Petera. Víte... on… kruci, nečekal jsem, že to opravdu udělá," připustil poraženě.
"Takže jste o tom věděl!"
"Ne tak úplně. Vypadalo to spíš jako silácké řeči. Když se Peter dozvěděl, že vy a Thomas…"
"Jak se to dozvěděl?" štěkl Adam. V tu chvíli ho Jeremy zatahal za rukáv a zagestikuloval: "Já to vím, řeknu vám to potom."
"Pokračujte," vyzval Adam Baxe už klidněji. Na druhé straně bylo chvíli slyšet pouze dýchání. Vteřinku předtím, než by ho Adam znovu pobídl, se muž rozmluvil.
"Prostě se s tím nechtěl smířit. Vím, že si na vás myslel už nějakou dobu a byl vytočený, když se najednou dozvěděl o vás a Tommym. A měl pár záchvatů vzteku a chvástal se, že se Thomase zbaví. Vymlouval jsem mu to, ale taky jsem nevěřil, že by dokázal něco podniknout."
"Něco konkrétního?" udeřil Adam. Dobře, v tomhle Bax nejel, ale i tak neunikne potrestání za šikanovaní zaměstnance. Co pochopil, držel nad Nolanem celou dobu ochrannou ruku, takže i kdyby se Tommy chtěl bránit, s takovým vedoucím neměl šanci.
"Ne, pane řediteli. Ani v nejmenším by mě nenapadlo, že by si někoho najal…" povzdechl si Bax. "Eh, pane? Mohl byste mi pak dát vědět, až Tommyho najdete? Pokud se Peter o něco pokusil, třeba na mě dá, když s ním promluvím…"
Adam zafuněl zlostí.
"Jestli doufáte, že to nějak omluví vaše dosavadní chování, tak… O všem už vím, Baxi!"
"Moc se omlouvám, pane. Nechtěl jsem, aby to došlo tak daleko…"
"Co vás k tomu proboha vedlo? Vždyť ve firmě pracujete už tolik let… to je teď jedno, ale chci ten důvod znát, jasné?! Zatím!" Adam rychle zavěsil a schoval telefon do kapsy.
"Konečně se do toho někdo obul," zahlásila Anabelle pochvalně.
"Ale bylo na čase," neodpustila si Leila.
Adam to nekomentoval, jen by se zamotal do další zbytečné komunikace, která by ho akorát zdržela.
V první řadě musel vymyslet, co budou dělat dál. Samozřejmě chtěl nejdřív zajet k Tommymu domů, jestli není tam. Třeba šlo o planý poplach, což by si Adam pochopitelně přál ze všeho nejvíce, protože pak by se mohl přestat bát, že blondýnovi Nolan nějak ublížil.
Nechápal, co tím druhý grafik sleduje. Musel už přece vědět, že se šikana na reklamním oddělení provalila a tudíž mu nad hlavou visí minimálně vyhazov.
Adam začal listovat seznamem v telefonu, až našel potřebné číslo. Naštěstí měl několik kontaktů na různé dopravce a řidiče, kteří pro něj byli ochotní přijet kamkoliv ve dne v noci. Nebyla totiž šance, že by se všichni čtyři, tedy on, Tommyho přátelé a ještě matka vešli do jeho sportovního auta. O pět minut později před budovou zastavilo prostorné SUV Porsche Cayenne. Adam si se šoférem potřásl rukou a zabral si jeho místo za volantem. Konečně mohli vyrazit.
"Omlouvám se, že to říkám, ale opravdu musím. Chtěl bych mít tolik peněz, že bych například luskl prsty a před domem by mi přistál vrtulník," nechal se slyšet Jeremy. Adam se na něj podíval ve zpětném zrcátku, protože Jeremy seděl s Anabelle na zadním sedadle. Všiml si, jak do něj žena drcla loktem. "No co? Musíte uznat, že peníze zmůžou hodně!" nenechal se Jeremy odradit.
"Ale nehodí se o tom mluvit před miliardářem a navíc naším zaměstnavatelem," pokárala ho Bell. Adam se usmál a ohlédl po své matce, která se též potutelně usmívala.
"Jeremy má pravdu, peníze zmůžou hodně a rád bych s jejich přispěním zařídil Tommymu pohádkový život, pokud mě nechá," přiznal Adam. Anabelle si tiše povzdechla a tentokrát Jeremy dloubl loktem ji.
K Tommyho domu přijeli o pár minut později. Adam a Jeremy šli zkontrolovat, jestli je Tommy doma, ženy musely zůstat v autě, pokud by uvnitř narazili na nějakou nebezpečnou překážku. Adam zkusil znovu vytočit Tommyho číslo, a když se vyzvánění ozvalo za dveřmi bytu, na okamžik ho ovládl nadějný pocit, že je všechno v pořádku. Bohužel telefon stále vyzváněl, i když číslo vytočil čtyřikrát za sebou. Kdyby Tommy jen spal, už by ho to muselo vzbudit.
"Není tam," zkonstatoval Jeremy mrzutě. Adam zavrtěl hlavou a vytočil na mobilu číslo policie, kde oznámil Tommyho zmizení s podezřením na únos. Než došli s Jeremym ven, dorazila na místo hlídka, jež se předtím pohybovala v blízkém okolí.
Adam se mužům zákona snažil vysvětlit celou situaci, Anabelle ho příležitostně doplňovala.
"Nemůžeme nic dělat, dokud se nám únosce neozve," upozornil je jeden z policistů.
"Jenže možná mu ani nejde o výkupné. Vím, co ten muž chtěl. Získat mě a nejspíš i lepší postavení v mé společnosti, což jak asi pochopil, už není možné. Počítám, že teď už se chce jenom mstít," vysvětlil mu Adam.
"Pokud nebude žádat výkupné, pak to nelze brát jako únos, ale zmizení a pak musíme čekat dvacet čtyři hodin, jestli se situace nezmění," trval si policajt na svém. Adam nechtěl vypěnit, držel se zuby nehty, aby nezvýšil hlas. Kdyby orgánům nezavolal, vyšlo by to nastejno.
Bohužel měl svázané ruce. Ani při své poměrně bohaté fantazii nedokázal vyplodit možnosti, kde by Tommy a Nolan mohli být. To protože svého milého ještě pořádně neznal a Nolana už vůbec ne. Co se takovému únosci mohlo honit hlavou? Jak přemýšlel, jak reagoval? Jaké zbraně hodlal použít a kvůli čemu?
"Co budeme dělat?" zeptala se Anabelle opatrně. Očividně ona, Jeremy a též jeho matka mysleli na to samé, co on. Adam se na ženu podíval a pozvedl obočí.
"Nenapadá tě nic? Znáš Nolana lépe než já…"
"Jenže až do téhle chvíle bych do něj neřekla, že by byl schopný Tommyho unést. Věděla jsem o jeho zálusku na vás, akorát jsem si myslela, že jsou to jen bláhové představy jednoho chorého mozku."
"Tos trefila," zakýval Jeremy hlavou. Leila si dala ruce v bok.
"Musíme něco udělat. Sehnat Nolanův telefon a napíchnout se na něj, nebo zjistit, koho si mohl najmout na to přepadení. Každá informace bude určitě lepší, než nic," rozhodla.
A tak začal Adam znovu telefonovat. Během dalších deseti minut se mu podařilo zjistit, jaký má Nolan telefon a jména několika známějších klubových vyhazovačů, přičemž všichni se zrovna nacházeli v práci, takže je musel rovnou vyškrtnout. Pochyboval, že by si Nolan sám s Tommym dokázal poradit, určitě mu gorila dělala společnost a ochranku v jednom.
Když se snažil vzpomenout, kdo z vlivných lidí je na seznamu jeho přátel, jež by mu mohli pomoci vysledovat Nolanův mobil, rozezvonil se jeho telefon příchozím hovorem se skrytým číslem. Všichni kolem něj jak na povel utichli a napjatě sledovali, jak si přikládá přístroj k uchu.
"Haló?" začal opatrně.
"Mám ho a nepustím," ozvalo se na druhé straně. Adamovo srdce se divoce rozbušilo. Konečně. Policista po jeho pravici zpozorněl též a gestikulací Adamovi naznačil, ať není moc zbrklý.
"Fajn, Petere. Máš Tommyho. Co bys chtěl za jeho puštění? Určitě mi nevoláš proto, abys mi to jenom oznámil," zkusil Adam mírný přístup. Bylo ale zatracené těžké udržet hlas v klidné rovině. Kdyby se mu teď dostal ten hajzl do ruky, tak ho minimálně vykastruje.
"To opravdu ne, pane řediteli. Asi už vám došlo, co jsem chtěl předtím, ale teď si nejsem jistý, jestli by to klapalo, ovšem…"
"Ano?" vydechl Adam naléhavě. Nolan na opačném konci se tiše zasmál.
"Jsem rád, že vás dokážu alespoň udržet ve střehu. Přiznávám, že jsem to úplně neodhadl, takže bychom mohli ten můj nezdar smáznout jednorázovou odměnou?" vysvětlil Nolan, kam míří. Adamovi se víceméně ulevilo. Peníze pro něj nebyly problém, dá tomu chlapovi, co bude chtít, jen když Tommyho pustí.
"Přijímám. Kolik?" zeptal se Adam netrpělivě. V telefonu bylo chvíli ticho, které každou vteřinou přivádělo Adama víc a víc k šílenství. "No tak, Petere, kolik? Do hodiny ty peníze budeš mít…"
"Samozřejmě, však jsem toužil hlavně po tom, mít se jako prase v žitě," přiznal Nolan, než se znovu zasmál. "Ale uděláme to trochu zajímavější, ok? Deset milionů dolarů a jedna společná noc plná vášně, co vy na to?" oznámil Adamovi nekompromisně. Možná to mělo vyznít jako hra, ale Nolanův hlas v sobě nenesl ani známku pobavení, když to říkal. Byl smrtelně vážný.
"Cože?" vydechl Adam nevěřícně.
"Slyšel jste dobře. Dokud tohle všechno nebudu mít, Tommy se odsud nehne! A být vámi, moc se nerozmýšlím, vždycky jsem si o Tommym tajně myslel, že není k zahození, takže bych musel v krajní situaci přistoupit k alternativní možnosti."
Adam ani nestačil promyslet první slovo, když Nolan zavěsil. Zděšeně se zadíval na lidi kolem sebe, kteří se zatajeným dechem čekali na popis právě uskutečněného telefonátu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 21. srpna 2018 v 23:57 | Reagovat

Chudák Tommy doufám že jej brzo a v pořádku najdou netrpělivě čekám na další díl. :-(  :-(

2 SARA SARA | 22. srpna 2018 v 14:53 | Reagovat

Chudaček malej, nemůžu se dočkat pokračování.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama