Muž se zlatou maskou 10. 1/2

20. srpna 2018 v 17:18 | Extasy |  Muž se zlatou maskou


Tommy zvedl trochu hlavu, zdálo se mu, že je vedle nějaké ticho. Když se setkal s Adamovýma šedomodrýma očima, lhal by, kdyby tvrdil, že ho to nepotěšilo a nevyděsilo zároveň. Adam ho upřeně sledoval, téměř nemrkal, jeho rty byly stále oteklé a krk i tváře zarudlé a všude kolem se vznášela vůně jejich zpocených těl a sexu. Tommymu to tedy vonělo. Jako kdyby se mu do hlavy pořád dokola měly vracet vzpomínky z toho, co právě prožil. A něco tak krásného nenazvete pachem, nebo něčím ještě hanlivějším.

Tommy ležel na břiše a hlavu měl doteď schovanou v jakési ohrádce ze svých paží. Když zjistil, že je pozorován, trochu uspořádal své ruce, aby si na jednu mohl položit bradu. Také vydržel celkem dlouho na Adama jenom koukat, když mu došlo, že o svém milenci a nejspíš už i příteli nic neví. Tedy kromě toho, že má velice krásnou a sympatickou matku, se kterou bydlí v obrovském domě… a že miluje zlato a snaží se odnaučit kouřit.
"Potkal bych u vás doma i tátu, kdybych tam zůstal dýl?" odvážil se zeptat. Adam přivřel oči, pak se jakoby zamyslel a nepatrně zavrtěl hlavou.
"Ne, je v San Diegu. Jsou s mámou rozvedení už několik let. Ale firmu založil on a pak mi ji předal," vysvětlil Tommymu stručně.
"Vídáte se často?" zkusil blondýn další otázku. Naštěstí neměl pocit, že by se dotkl bolestivého tématu. U rodiny nikdy nevíte. A Adam se netvářil nepřístupně.
"Ani ne, spíš si voláme. Nějak… mu to pořád nemůžu odpustit. Do poslední chvíle mě cepoval, takže jsem měl občas pocit, že moje máma žije s mým učitelem. I tak mě naštvalo, když jednoho dne řekl, že nás opouští. Máma z toho nebyla tak zdrcená jako já," přiznal Adam. Tommyho horkost ve tvářích dosáhla kritického bodu. Takže se přece jen citlivého tématu dotkl.
"Promiň, že jsem vyzvídal," omluvil se. Adam se pousmál a pod peřinou k němu nenápadně přesunul svou ruku. Jen ho lehce pohladil po boku.
"To je v pohodě, Tommy. Nakonec mu to za zlé nemám, prostě to tak cítil, že musí odejít. A moje máma je takhle taky spokojená," ubezpečil ho a znovu pohladil. Nakonec na tom místě prsty nechal a v krouživých pohybech Tommyho kůži začal laskat.

Blondýn si uvědomil, že je to víc důvěrné a intimní, než vzrušující. Takhle to tedy vypadá, když má kluk kluka? Proč se k němu nikdy předtím takhle žádný kluk nechoval? To byl jen sex, pak pár povinných informací a šlus. S Adamem to bylo jiné, přestože spolu zatím víc spali, než mluvili. Prostě to tak cítil. Kdyby teď jen mlčeli, možná by mu to ani nevadilo. Něco na tom bude, když dokážete být s druhým člověkem i beze slov a pořád je vám stejně dobře.
"A tvoje rodina? Jak už jsem slyšel, máš nějaké sestry a matku…" nakousl Adam. Tommy schoval hlavu za paži, aby skryl úsměv. Jasně, že Adam poznal, že kecá, ale i tak se trochu styděl, že to z něj vůbec vypadlo. Pomalu vrátil bradu na ruku a kousl se provinile do rtu.
"Jedna sestra a máma. Táta umřel před pěti lety. A sestra je vdaná, žije v Bakersfieldu," přiznal barvu. Adam se chápavě pousmál.
"Myslel jsem si to. Že nebudeš mít despotickou matku a zlé sestry, nějak mi to k tobě nesedí," ušklíbl se. "A to s tátou… mě mrzí," dodal soucitně. Kdyby neměl Tommy ruce obsazené svou hlavou, jednou by určitě zamával, že mu nevadí o tom mluvit.

"Byl dlouhodobě nemocný. Svým způsobem to pro něj bylo vysvobození," řekl, než se na Adama podíval spíš spodním pohledem. "A moje sestra určitě není zlá a máma není despotická. Obě jsou normální ženské, které mám moc rád. Proč by ke mně neseděla labilní rodina?" zajímal se, jak to Adam myslel.
"Snad, že sám nejsi labilní?" odhadoval Adam. Přitom se nepatrně přiblížil a svou dlaň přesunul na Tommyho kříž. "A neptej se mě, jak to vím, i když se skoro vůbec neznáme. Vlastně by mi bylo jedno, i kdybys labilní byl," zasmál se potichu. Tommy si nebyl jistý, jestli kdy slyšel šílenější a zároveň krásnější vyznání v jednom. Co na něm ředitel viděl? Proč se upnul zrovna na něj? Byl jen obyčejný grafik z Burbanku. Každý druhý člověk dnes dokázal dělat s grafickými programy. A ani ničím jiným, třeba vzhledem nebyl výjimečný. Hubený, malý, s rebelským účesem, příliš velkým nosem… Na Adamovi bylo všechno dokonalé. Stavba těla, výška, vlasy, obličej. Jednou dělal Tommy ve Photoshopu pokus se souměrností lidské tváře. Rozřízl je napůl a stejnou část zkopíroval zrcadlově. Bylo zvláštní, jak pak někteří lidé vypadali - skoro jako mimozemšťani, ale Adam? Ten by asi dopadl ze všech nejlépe. Opět se Tommy musel v duchu napomenout, že dává Adama na pomyslný piedestal, protože jestli si občas něco takového pro sebe řekne, pak už ho z hlavy tuplem nedostane.

"Když myslíš," pozvedl obočí, než na muže naproti opět přivřel oči.
"Copak je?" zeptal se Adam. Tommyho ta otázka - co na mně vidíš - svrběla na rtech, ale nakonec ji nahlas nevyslovil.
"Nic, jen… přemýšlím, jak se chlap jako ty, vysoce postavený, úspěšný a vlivný, smiřuje s tím, že je na kluky? Promiň, jestli je to blbá otázka. Vím, že dneska už to lidi moc neřeší, ale to platí u lidí, jako jsem já."
"Buď v klidu, platí to i u lidí, jako jsem já," podotkl Adam s lehce ironickým podtónem. Tommy ucítil, že se hlazení na jeho kříži trochu zrychlilo. Možná měl tu otázku podat jinak. Ani jemu by se nelíbilo, kdyby z něj někdo pořád dělal nadčlověka. A to on z Adama dělal. Od první chvíle. To protože neměl dost sebevědomí na to, aby přijal fakt, že o něj stojí někdo takový.
"Zase jsem to řekl špatně," sklopil Tommy zrak, Adam ho ale chytil za bradu a zvedl ji.
"Jsi jen upřímný a toho já si vážím. Můj gay příběh není zas tak zvláštní. Když jsem to o sobě zjistil, ještě jsem pořád studoval a bylo ve hvězdách, kam se bude ubírat můj život. Táta chtěl pro mě samozřejmě to nejlepší, ale v té době jsem jeho zapálení nesdílel. Navzdory tomu přijal moji orientaci relativně dobře. Nakonec řekl, že mě alespoň nebudou rozptylovat asistentky a sekretářky. Takhle se na to díval on," uchechtl se Adam a Tommy s ním.
Zvláštní přístup, pomyslel si blondýn. Určitě by to do Adamova otce po zjištění předchozích informací neřekl. Jenže co člověk, to názor. On sám se se svou orientací smiřoval jen chvilku, protože jeho rodina byla odjakživa liberální a tolerantní. Když to svým příbuzným při jedné normální rodinné večeři řekl, bylo mu tehdy devatenáct a jediné, co k tomu zaznělo, bylo: Tak až budeš mít kluka, nestyď se nám ho představit. To řekla máma a táta to prostě odsouhlasil prostým přikývnutím. A sestra se žulila jak sluníčko, jako kdyby to už dávno věděla.

"Kéž by to tak měli všichni. Jako my dva," zamyslel se Tommy. Adam si ho opět přitáhl blíž, takže teď už dosáhl svými rty na jeho tvář. Když ho políbil vedle ucha, Tommy zavřel oči, aby si jeho blízkost a dotek vychutnal.
"Proč jsi vůči mně ostražitý, Tommy?" zeptal se Adam šeptem. Blondýn sice nechal oči zavřené, ale cítil, jak jeho tělo tuhne nervozitou. "Ublížil ti někdo? Ale já to nemám ve zvyku. Když se mi někdo líbí, chci, aby se se mnou cítil dobře…"
"Ale já se s tebou cítím dobře," ohradil se Tommy. Konečně otevřel oči a zapíchl se pohledem do Adamových, čekajících na to, že se ono hrozivé ale rozvine. "Bývám ostražitý normálně. Sbalil jsi mě v pátek minulý týden a hned jsi mě dostal do postele. Tohle já… prostě to takhle nedělám. Všechno je to hrozně rychlé a mate mě, že to vůbec dovolím," přiznal Tommy smutně. Adam si jeho tělo za pas přivinul na své a zabořil mu tvář do krku.
"Jestli tě to uklidní, taky jsem zmatený. Ještě nikdy jsem netoužil být tak moc spontánní," odhalil i on své pocity. Tommyho to překvapilo. Od začátku Adam působil hrozně suverénně a přitom byla skutečnost jiná? I on měl pochybnosti?
Tommy je v podstatě neměl, jen netušil, jak se srovnat s okolím a s tím, co věděl o Nolanovi. Ten chlap byl nechutně pomstychtivý, a jakmile se dozví, že Tommy s ředitelem chodí, měl strach, že se stane něco strašného. A to filmy a seriály sledoval jen sporadicky, aby měl tak velkou představivost.

"Mohli bychom to zatím nechat takhle?" zeptal se opatrně. Adam odtáhl tvář od jeho krku a zvědavě se na něj zadíval.
"Jak?"
"V tajnosti," vysvětlil Tommy. Adamův obličej zjihl. Pomalu Tommyho políbil a nechal své rty dostatečně blízko, aby to mohl později zopakovat.
"Ale jsi můj kluk, že jo?" ujišťoval se. Tentokrát se odtáhl blondýn.
"No, nevím, v podstatě jsem jo neřekl…" zkusil Adama poškádlit, načež ho druhý muž znovu políbil a pevně objal v pase. Když ho kousl do rtu, Tommy sykl, tedy spíš leknutím a zaryl mu nehty do lopatky. Ani Adam nezůstal pozadu, jen svou rukou zamířil na citlivější místo, což Tommy nemohl ignorovat. Stačilo jedno cílené pohnutí zápěstím a byl ochotný odsouhlasit Adamovi všechno. "Tak jo, jsem tvůj kluk, oh, Bože," zavzdychal, zatímco se pokoušel ještě víc vtlačit do Adamovy náruče. Druhý muž se tiše zasmál.
"Říkal jsem už, že dokážu být přesvědčivý?" prohlásil vítězně.

*

Anabelle zrovna vzhlédla, když zaznamenala postavu Jeremyho, jak se k ní blíží uličkou mezi kójemi. Nejdřív ztuhla, pak tiše zaklela a snažila se vzpomenout, jak naposledy vypadala, když se na sebe dívala na toaletách do zrcadla. Asi to nebylo zlé, někdy se hlídala až moc, ale kdyby byla věděla, že se tu Jeremy objeví bez ohlášení, minimálně by si přepudrovala nos. Kamarád zaplul do jejího boxu a posadil se na druhou menší židličku. Zdálo se, že nechtěl, aby ho někdo viděl. I předtím jakoby chvátal a dost se rozhlížel po okolí a hlavně - vypadal znepokojeně.
"Ahoj, musím s tebou mluvit," zašeptal. Anabelle se k němu naklonila s očima navrch hlavy.
"Stalo se něco?" zeptala se s obavami. Nic proti nečekaným vpádům muže, po kterém toužila, ale Jeremy zase použil ten dokonalý parfém, co na něm Bell milovala. Vážně jí to musel dělat? Takhle ji trápit?
"Sakra, že jo. Zjistil jsem to dneska ráno. Kdy se vrací Tommy?" chrlil na ni jedno slovo za druhým. Anabelle tak rychlá nebyla, i tak se cítila víc a víc vyděšená. Jeremy něco zjistil a asi se to týkalo Tommyho. Ale co, proboha?
"Dneska má tu schůzku s klientem a letět domů by měl večer. O co jde, Jeremy?" zašeptala bouřlivě. Mladík vykoukl i do uličky a lehce uklidněn vrátil pohled Anabelle.
"Někdo se Tommymu naboural do pošty. Zatím jsem nezjistil kdo, ale oznámilo mi to několik pokusů o přihlášení do jeho e-mailu. Netuším, jestli se to tomu dotyčnému povedlo, ale už jen, že se o to někdo pokoušel, mě vyděsilo."
"Oh, kruci, to je strašný," zhrozila se Anabelle. "Kdo by něco takovýho udělal? Mám mu zavolat?" napadlo ji. Jeremy si promnul rty a nadechl se, jako kdyby měl na srdci něco hodně důležitého. Důležitějšího, než že právě přišel na hackera.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 21. srpna 2018 v 22:14 | Reagovat

Tak to určitě byly ty dva zmetci. O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama