Nesahej na tu kytaru! 6.

21. ledna 2018 v 16:55 | Extasy |  Something about Yamada Ryosuke

Pěknou neděli všem! Dnes jsem ze sebe vyždímala další díleček Kytary, tak snad si další vývoj událostí užijete ;)


* * *

Ryosukeho otázka visela ve vzduchu nepřiměřeně dlouhý čas. Umocňoval to i Torův upřený pohled, ze kterého ovšem nešlo nic vyčíst. Jenže Ryosuke už věděl, že je to účel, že Yamashita své pocity v sázku nedává. Protože jak by to vypadalo, kdyby tvrďák rocker byť jen naznačil, že mu na něčem záleží?

Vážně to měl celou dobu před očima a nevšiml si toho? Ale kdo by se mu divil? Ryosuke byl přirozeným způsobem nedůvěřivý a už vůbec nebyl naivní nebo domýšlivý. A co si budeme povídat, několik posledních týdnů ani nechtěl, aby to tak bylo, takže ve svém podvědomí v podstatě tuto teorii odmítal a bál se jí. Ale teď už neměl pochybnosti. Ty dárky byly pro něj. Zoufalé romantické gesto arogantního anti-romanticky založeného rockera.

Když na to přišlo, ani Ryosuke nebyl zrovna romantický typ, tedy ne až tak extrémně jako Toru, ale ve vztahu muž x muž mu to připadalo divné a přece jen se se svou náklonností vůči osobě stejného pohlaví zatím ještě smiřoval. Jenže možná to takhle mezi muži chodilo. Dávání "ženských" dárků jako gesto, které neutralizuje vztah studený jako psí čumák. Kompenzace násilnického chování a diktatury.
Jestli to byla pravda, pak už Ryosuke v tomhle bytě nechtěl zůstat ani vteřinu. Najednou celým svým bytím zatoužil dostat všechny ty romanticky kýčovité dárky a s nimi pořádné vyznání, které mu rozbuší srdce. A zároveň věděl, že právě toho se mu v tomhle bytě nedostane.
"Tak jo, díky za dárky. Jestli dovolíš, vzal bych si je…" Ryosuke vykročil ke stolku s vázou, cítíc na sobě Torův zkoumavý pohled, s čímž mimo jiné počítal. S hrdostí vepsanou ve tváři (tedy alespoň si myslel, že se tak tváří), vytáhl puget z vody a ještě se ohnal po bonboniéře. "Tuhle čokoládu mám zrovna rád, dobrá volba," ušklíbl se přes rameno na mlčícího kytaristu. Pak vyrazil zpátky. Nedivil se, že ho nikdo nezadržel, musel Torua pořádně překvapit. Ve dveřích se na něj ještě otočil a přivřel oči. "Jen se obávám, že to nebude stačit. Měl by ses snažit víc. Ale ty určitě na něco přijdeš. Tak zatím." Ryo kývl hlavou na pozdrav a o něco rychlejšími kroky se vydal pryč. Dokud nezapadl do výtahu, nenadechl se.

*

Doma hodil kytici na pracovní ostrůvek v kuchyni a dobrou půl hodinu ji pozoroval. Při tom snědl celou bonboniéru, až ho z toho rozbolelo břicho.
Jestli tu byl někdo zoufalý, tak jedině on. Co si od svého chování vlastně sliboval? Že vyburcuje Torua k aktivnějšímu přístupu? Jeho? Kdykoliv si tuhle otázku položil, pokoušel se o něj hysterický smích. Ne, právě to ukončil. Rozpoznal Toruovy úmysly a skryté emoce, ovšem jen proto, aby si uvědomil, že takové zůstanou napořád a nikdy se nezmění. Stejně jako jejich majitel. Od něj se zkrátka hezkého zacházení nedočká, protože Yamashita toho nebyl schopný.
Ryosuke měl rád lidi, kteří jen nemluvili, ale i konali, akorát že Toru konal poněkud extrémně. Jak dlouho by byl schopný tohle snášet? Ano, správně ta otázka zněla, na jak dlouho by mu vystačilo "pouze" vědět, že k němu Toru chová nějaké city? S jistotou toho, že mu to nikdy nepotvrdí, neřekne, nenaznačí… a bude ho jenom šukat?

Někomu by fyzický kontakt možná stačil, ale Ryosuke mezi takové lidi nepatřil. Vždy si představoval, že jeho vážný vztah bude pestrý, založený na vzájemné důvěře, kompromisech a také přátelství. Vždyť o Toruovi v podstatě vůbec nic nevěděl. Kytarista se mu představil v tom nejhorším světle a evidentně chtěl, aby to tak zůstalo. Aby si o něm Ryo lepší obrázek neudělal. Proč se vlastně choval takhle?

Byla to image? Copak byli všichni rockeři stejní? Například basák One Ok Rock - Ryota - měl na svém Instagramu (i ten už Ryo stihl projít), spoustu fotek se svou americkou ženou Michelle Lavigne. Byl také novopečený otec a nikde nepůsobil tvrdě. Z každé té fotky bylo jasně poznat, jak svou manželku miluje. A co jiní rockeři? Třeba ve světě?
Ne, image to nebyla, přesvědčoval Ryosuke sám sebe. Torua musel někdo moc zklamat, nebo si prostě prošel tvrdým dětstvím, ve kterém byl neustále přesvědčován, že city do života nepatří. Problém byl v tom, že Ryo nebyl úplně stoprocentně rozhodnutý, jestli to chce vůbec zjišťovat. Zeptat se přímo Yamashity nepřicházelo v úvahu, musel by se obrátit na někoho jemu blízkého (pokud někdo takový existoval) a to znamenalo, nabourat se do jeho života. Do jeho osobního prostoru, který si kytarista úzkostlivě střežil. Kdyby to bylo tak jednoduché, nemusel by teď nic řešit, no ne?

Ryosuke vyhodil obal od čokolády do koše a s kyticí nakonec vykonal stejný proces. Bylo mu to líto, ale jakákoliv připomínka Torua od téhle chvíle byla nepřípustná, pokud na něj chtěl zapomenout. Se svěšenými rameny se odebral do obývacího pokoje, že si pustí televizi, aby přišel na jiné myšlenky. Po cestě mu začal v kapse vyzvánět mobil. Bez zájmu ho vytáhl a zadíval se na displej. Volal mu Keito.

"Promiň, Keito, zrovna jsem se chystal na kutě, můžeš zavolat zítra…" začal otráveně.
"Ryosuke, průšvih, už jsi dneska koukal na zprávy?" Kamarád zněl rozčileně a zmateně zároveň. Než stihl Ryo odpovědět, valila se z telefonu další slova. "Proč jsi mi nic neřekl? Jak dlouho už to trvá, hm? Jestli od tý doby, co jsem tě za ním poslal, tak… Kruci, scházíš se s ním přes měsíc a nemůžeš se ani svěřit nejlepšímu kámošovi? Nehledě na to, že až se to dohmátne šéf, tak bude fakt zle…"
"O čem to sakra mluvíš?" vyštěkl na něj Ryosuke. Jistěže tušil, o čem Keito mluví, ale nemohl tomu uvěřit. Jak by se jeho směšný vztah s Toru mohl dostat ven? Vždyť to ani nebyl vztah…
"Pusť si televizi, zas tam o tom mluví. Ještě že je Johnny-san na služební cestě. Snad budeme mít čas vymyslet, jak mu to vysvětlíme…"

Ryosuke měl sice na jazyku otázku, co chce jako Keito vymýšlet, ale víc teď toužil vidět, o čem vlastně celou dobu plácá. Zapnul televizi a přepnul na zpravodajský kanál. Vytřeštil oči, když se na obrazovce objevil on a Toru! Starší muž stál za ním, ve velmi těsné blízkosti a hlavu měl nakloněnou k jeho ramenu, jakoby mu něco šeptal. Šlo pouze o fotografii, ale velmi zdařilou, takže o hlavních aktérech nemohlo být pochyb. A Ryo si okamžitě vzpomněl, kde tuhle situaci zažil. Bylo to v jeho oblíbeném obchodu za rohem.

Fotka se na jeho sto padesáti palcové led televizi vyjímala dokonale. Všude kolem blikaly barevné nápisy, převážně s otazníky. Je Yamada Ryosuke gay? Je Toru Yamashita gay? Jak dlouho spolu chodí? Spí spolu? Mohlo by být v agentuře Johnny´s více takových jedinců? Jak to přijmou fanynky obou umělců?
"Už to vidíš?" vytrhl ho Keitův hlas v telefonu z přemýšlení nad zvrhlými otázkami. Rozhodně šlo o horkou zprávu, která během dnešního večera zaplaví celé Japonsko. Ryosukemu se najednou nedostávalo kyslíku.
"Vidím," přisvědčil sklesle.
"A řekneš mi k tomu něco? Jen se mi nesnaž namluvit, že jste se potkali náhodou…"
"Ne," přitakal Ryo, tentokrát odevzdaně. Nemělo smysl zapírat, Keito ho znal příliš dobře, takže by lež prokoukl okamžitě a pozice jeho a Toru na fotografii byla víc než výmluvná. Nemusel ani moc zkoumat svůj výraz v obličeji. Takhle nějak vypadal člověk, zmítající se na pokraji oddanosti, vzrušení a zmatku. A Toru to podtrhoval svou perfektní sebevědomou maskou a přivřenýma očima. Čím déle se Ryo na fotku díval, tím víc mu připadalo, že kdyby je vyfotili přímo v ložnici - při tom - vyšlo by to nastejno.

"Co ne?" domáhal se Keito vysvětlení.
"Nebudu se ti snažit namluvit, že jsme se potkali náhodou. Ne v tom smyslu, že jsme se viděli poprvé. V tom obchodě mě překvapil, ale…"
"Ale?"
"Bylo to po tom, co jsme spolu už několikrát spali," přiznal Ryosuke bez mučení. Když se nad tím zamyslel, vlastně od té doby žádný sex nebyl. Toru ho ten večer přece opustil v tom "nejlepším". A pak se viděli až dnes v divadle. Kruci, jak k tomu přijde, že se dvakrát nedobrovolně vyspí s nějakým úchylem a už je z toho aféra jako hrom? Nebyla to jeho vina! "Kdybys mě za ním neposlal pro ty zatracený podklady…" utrousil Ryosuke naježeně.
"Cože?" vyhrkl Keito. Zcela jistě byl kamarádovým obviněním vykolejený.
"Přesně tak, Keito! Nejsem si tím jistý, ale ten chlap na mě má určitě zálusk už nějakou dobu. Když jsem šel pro ty texty, pozval mě dál, i když jsem jasně říkal, že počkám před dveřmi. Pak jsem si všiml tý podělaný kytary, a když jsem ji vzal do ruky, tak praskla struna. Chtěl, abych mu ji zaplatil… svým tělem! Pak… v podstatě mě znásilnil…" vysypal to Ryo na kolegu téměř na jedno nadechnutí. Jen ten konec byl trochu rozvláčnější. Nebyla to tak úplně pravda. Bránil se, to ano, ale mohl víc.

"Co to povídáš? On tě…"
"Jo, znásilnil! Problém je v tom, že… se to stalo znovu a já…" Ryosuke se zarazil. Pokud to řekne, jak to je, už nebude cesta zpátky.
"Ryosuke? Za chvíli jsem u tebe, musíme si o tom promluvit!" navrhl Keito.
"Ne! Já o tom nemůžu mluvit, copak to nechápeš? Měl jsem sex s chlapem a… z nějakýho nevysvětlitelnýho zvrhlýho důvodu se mi to líbilo a pořád po něm toužím…"
"Prostě zůstaň, kde jsi a nic nepodnikej!" nařídil mu Keito a zavěsil. Zvláštní bylo, že jeho rozkaz s Ryosuke nic nedělal. Nechával ho zcela chladným, což se nedalo říct o jistém muži jménem Toru Yamashita, kterého chtěl Ryo momentálně zabít na tisíc různých způsobů!

*

Keito dorazil o dvacet minut později. Ryosuke se opravdu nepohnul z místa, ale ne snad, aby striktně dodržel kamarádův rozkaz, prostě se mu nechtělo nic dělat a v podstatě ani nevěděl, co by udělat měl. Když ho v tomhle stavu Keito našel v obýváku - zadumaného a skleslého - Ryosuke se ani nesnažil svůj zbědovaný stav skrývat.
"Kdo další o tom zatím ví?" zeptal se jen, čímž Keitu předběhl s pozdravem. Nač se zdržovat s něčím tak banálním, když tu šlo o jeho kariéru?
Za posledních dvacet minut nepřišel na žádný způsob, jak z téhle rozjeté mašinérie vyskočit. Člověku, který ho vyfotil v tom obchodě, zřejmě vůbec nedocházelo, jak mu tím zkomplikuje život. Nemyslel si, že by to byl přímo někdo z obchodu, tedy některý ze zaměstnanců, ti by si něčím takovým svou reputaci nekazili a v závěru to stejně bylo jedno, protože fotka už kolovala Japonskem a internet je mocná zbraň, která nedopustí, aby definitivně zmizela.
Co udělá velký šéf, až se to k němu dostane? Vydá nějaké prohlášení? Pozve si ho na kobereček? Nechá Toru zabít nájemnými vrahy?

"Hned, jak jsem to v televizi viděl, volal jsem tobě, ale ty víš, že se to utají nanejvýš půl hodiny. Někdo to řekne tomu, ten zase někomu jinému…"
"Dobrý, znám tamtamy," povzdychl si Ryosuke. "Upřímně nevím, co s tím. Zavolat do televize a stopnout to, výměnou za jiný skandál? Jestli o tom celý večer mluví, pak si to někdo už nahrál, nebo nafotil na mobil. Není šance to zarazit…"
"Myslím, že tě šéf donutí udělat tiskovku a vysvětlit to," uvažoval Keito. Jeho typický pohled psích očí dodával jeho slovům dramatičnost. Ryosuke se po něm ohlédl a pak poplácal dlaní místo vedle sebe na pohovce. Když se kamarád posadil, Ryo vypnul televizi zvuk. Pořád omílali to stejné dokola. Ty samé otázky a spekulace. Díky jedné blbé fotce!

"Bohužel netuším, co bych řekl," pokrčil Ryo rameny. Keito se na něj natočil víc a pozvedl obočí.
"Ale mně bys mohl konečně říct, jak to s Toru máš. Pamatuju, cos mi řekl do telefonu, z toho se nevykroutíš," uhodil na něj. Ryosuke se zamračil. Nechtěl to nikomu říkat, protože až doteď o nic nešlo.
"Viděli jsme se čtyřikrát od tý doby, co jsem ti šel pro ty podklady. Dvakrát z toho jsme spolu spali…" začal neochotně.
"Víš, že proti tomuhle nic nemám, takže se nemusíš bát, říct mi všechno. Tedy ne detaily samozřejmě," snažil se ho Keito povzbudit odlehčeným tónem. Ryosuke zvedl nuceně koutek. Bude asi chvíli trvat, než se zase naplno zasměje.
"Vím, že proti gayům nic nemáš, já si taky nemyslím, že bych gay byl. Nepamatuju si, že bych se byl někdy díval na nějakýho kluka tímhle způsobem. Toru mě svedl, dost hrubě, a když jsem toho dne, co vznikla tahle fotka, za ním nepřišel do divadla, kde zkouší se skupinou, tak mě překvapil v obchodě. Kdybys viděl, co předcházelo našemu druhému setkání. Dostal jsem od něj deset zpráv jen během deseti minut. Rozčiloval se, proč jsem k němu nepřišel, i když jsme se na ničem nedomluvili. Je to idiot, Keito! Násilnický úchylný prase, co potřebuje mít nad vším kontrolu…"
"A i přesto ses do něj zbláznil," doplnil ho Keito jakoby nic. Ryosuke se zhluboka nadechl a mírně zakýval hlavou. Nechtěl, aby to bylo tak směrodatné, ale bohužel na to nic jiného říct nemohl.
"Dneska mi koupil růže a čokoládu, jenže to že jsou pro mě, jsem si musel domyslet. Za celou dobu neudělal jediný vstřícný gesto. Ví, že mě může ovládat. Vyhrožoval jsem mu policií, ale ani to nezabralo… Má mě v hrsti!"
"Pak se mu musíš vyhýbat!" rozhodl Keito. Ryosuke se tiše zasmál.
"Kdyby to bylo tak jednoduchý," posteskl si.

Keito si vzal pár minut na přemýšlení, pak se postavil a stoupl si před televizi, aby zaclonil inkriminující fotku.
"Počítám, že i jeho manažer bude chtít udělat tiskovku, tak uvidíme, s čím se vytasí…"
"Neměl bych udělat prohlášení dřív než on? Bůh ví, s čím na novináře vyrukuje. Jemu stačí říct pár slov…" však s tím měl Ryosuke bohaté zkušenosti.
"Vždycky to bude jeho slovo proti tvému. Uvidíme, co řekne a podle toho se zařídíme. A takhle bych to vysvětlil i Johnnymu-san. Řekni, že tě Yamashita v tom obchodě obtěžoval, a že jsi jen nechtěl způsobit rozruch. Pokud se během příštích dní neobjeví žádná další fotka vás dvou, tak z toho vybruslíme, neboj se. Bylo to náhodné setkání, co trvalo pár vteřin, nic víc. Upřednostnil bych tvoji schopnost udržet si ledový klid. Yamashita si z tebe utahoval, že jsi popová hvězdička a tys ho jenom nechal, aby se vypovídal." Když na to přišlo, dokázal být Keito celkem dobrý stratég, ale i tak si Ryosuke nemyslel, že by bylo vhodné v tomhle případě otálet. Čím dřív zasáhne, tím dřív bude mít celou tuhle šílenou situaci za sebou.

"Fajn, tvoje verze se mi líbí. A hned zavolám šéfovi," rozhodl se Ryo, načež vyskočil z pohovky a s telefonem v ruce si stoupl k oknu, odkud měl pěkný výhled na park před domem. Sice už byla tma, ale pouliční světla ho zajímavě osvětlovala. Vtom si všiml tmavé postavy stojící naproti přes ulici. Díky okolním světlům a hlavně těm v parku, se postava slévala do černé siluety. I tak Ryosukemu okamžitě došlo, na koho hledí.
"Je tady!" vydechl a ohlédl se přes rameno po kamarádovi.
"Kdo?" Keito se vydal za ním, aby se též podíval z okna. Jenže když oba znovu koukli ven, nikdo už na chodníku nestál.
"Ten chlap je děsivej. Proč mi prostě nedá pokoj? Už tak mi zavařil, že se z toho budu lízat do konce života," zaúpěl Ryosuke.
"Nemůžeš mít vidiny? To se stává, když je člověk ve velkým stresu," napadlo Keita. Ryouske kamaráda spražil dotčeným pohledem a pak se zadíval zpět na svůj telefon. Nevšiml si, že mu přišla zpráva, její upozornění ale blikalo v rohu displeje. Když si ji rozbalil, dozvěděl se, že je jen pár minut stará. A byla od Toru.
Nic nepodnikej!
S nikým o tom nemluv!
Nech to na mně!

"Je normální?" vyjekl Ryosuke a hned na to ukázal zprávu Keitovi. Kolega na tři po sobě jdoucí příkazy vyvalil oči a stejně je pak vyvalil i na Ryosukeho.
"On je fakt poděs, co? Jak by to chtěl jako urovnat? Oba budete muset vydat prohlášení, copak neví, jak to v týhle branži chodí, když dojde na skandál?"
"Ale sám jsi před chvílí chtěl, aby ho on vydal jako první…" zhrozil se Ryosuke. Tohle zavánělo pořádným průšvihem. Co měl Toru v plánu? Jak hodlal jejich situaci utišit? "Mimochodem, jemu o nic nejde. One Ok Rock nejsou tak svázaný jako my. V podstatě si můžou dělat, co chtěj, třeba i spát s lidma stejnýho pohlaví," dodal utrápeně. Ať už to dopadne jakkoliv, největší šrám si z toho odnese on. Ne Toru, ne agentura Johnny´s, ale Ryosuke Yamada!


"Hlavně nepanikař. Moji verzi zachováme, prostě tě v tom krámě obtěžoval. A jestli nehodlá dělat nic, což by mu bylo podobný, tak tím líp pro nás," vynesl Keito konečný rozsudek. Ryosuke to tak pozitivně, jak se Keito tvářil, neviděl, ale sám jiný nápad neměl. Věděl jen, že následující dny budou rozhodující pro jeho soukromý i kariérní život.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 21. ledna 2018 v 21:43 | Reagovat

To jsem zvědavá jak tohle dopadne ;-)  O_O

2 Nade Nade | E-mail | 23. ledna 2018 v 19:06 | Reagovat

Tak tohle je pěkně prekérní situace. A to Ryo ani pořádně neví, jak na tom s Toru vlastně je.
Jestli se o to Toru postará (tak jak on to umí), tak z toho bude mít Ryosuke zřejmě další infarktové stavy.
Nechám se překvapit, co z toho bude. :-D  :-D  :-D

3 JáJa JáJa | 23. ledna 2018 v 21:18 | Reagovat

:-D  :-D  :-D Tak na tohle postarání se fakt těšim. A jsem zvědavá, jestli si Toru šplhne nebo naopak. Každopádně být Ryem, rozhodně se bojim :)

4 Velvet Velvet | 24. ledna 2018 v 13:27 | Reagovat

A jeje, tak tohle se nám pěkně zamotalo!! Jsem mírně v šoku, nevím co si mám myslet o radě od Keity :-D
Na jednu stranu má pravdu, tímhle způsobem by z toho mohl Ryo vybruslit bez úhony ale když ví, že ho má rád, tedy tím zvláštním způsobem...nevím nevím ???  ???

Zároveň je mazec, pokud Toru opravdu zažil něco špatného, bude mít to mít Ryo ještě hodně těžké jestli o něj stojí!!!! :-O

No jsem zvědavá jestli Yamachan poslechne Toru a jak to ten šílenec chce vyřešit!!! :-P  :-D

Třeba překvapí... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama