Prosinec 2016

Muž se zlatou maskou 1.

31. prosince 2016 v 11:56 | Extasy |  Adommy Short Stories

Velmi jednoduchou a předvídatelnou bude povídka Muž se zlatou maskou, kterou jsem před pár dny pro vás začala psát. Že se jedná o nenáročné čtení ovlivnila moje práce na OD. Jen ve zkratce, protože o to byl projeven zájem, se zmíním, jak moje korektura probíhá.
Není to žádný med a možná bych se do toho ani nepustila, kdybych věděla, co mě čeká. S odstupem času se na OD musím dívat jinak a v podstatě ji kompletně předělávám, což mnohdy působí tak, jako kdybych ji psala znovu. Pro nás Adommysty byl původní koncept i styl skvělý, jako milovník Adommy bych ho neměnila, ale z pohledu sebekritického autora je to dílo v podstatě patetické, abnormálně nereálné a pro objektivního čtenáře, který Adommy nezná, možná i směšné. Navíc se běžně nedržím pravidel v pohledu vyprávění, což jsem také musela kompletně změnit. A přeslazené emocionální myšlenkové pochody postav by mi čtenáři omlátili o hlavu už v první recenzi. Trochu z toho mám pocit, že zabíjím své vlastní já, ale co lze ve fan tvorbě snadno přehlédnout, se v té profi netoleruje.
Suma sumárum zatím nejsem ani v polovině, přestože jsem tomu věnovala všechen volný čas mezi svátky a bez mučení přiznávám, že jsem to několikrát chtěla vzdát. Na druhou stranu je čím dál větší výzva a snad jen pro ten pocit, to musím dotáhnout do konce.

MZM samozřejmě nebude vycházet pravidelně. V pondělí se vracím do pracovního procesu a času opět rapidně ubyde, ale nechci vás zanedbávat, ani tenhle blog, tak snad si užijete alespoň to málo, co momentálně nabízím.




Další krok...

9. prosince 2016 v 23:20 | Extasy |  About Us

Zdravím moji milí. Nebudu chodit kolem horké kaše, mám tu jen jedno vysvětlení. Pokud jste v poslední době u mě na blogu a také na wattpadu hledali jistou povídku a také její pokračování, zřejmě jste ho nenašli. Důvod je ten, že jsem onu povídku stáhla z oběhu. Jako moji čtenáři si zasloužíte vědět, co se děje, akorát jsem chvilku otálela, než jsem si svými kroky byla opravdu jistá.

Opouštějí mě síly, nestíhám to, co dřív, mám náročnou práci a často musím krutě vybírat mezi svými koníčky, čemu dát přednost, protože všechno už dělat nelze. Během poslední doby jsem hodně uvažovala nad tím, jak posunout své psaní o kousek dál, dalo by se říct do poslední fáze. Přesněji zkusit štěstí a konečně zjistit, jestli mé příběhy za něco stojí. Vy mi budete samozřejmě psát, že jo, ale každý autor, který píše tak dlouho jako já, jednou musí dojít do stádia, kdy mu "pouhé" psaní na blog stačit nebude. Nemyslím si, že by šlo o ješitnost - díky vám jsem si vždycky připadala jako autorka bestsellerů - prostě bych chtěla ten můj koníček něčím završit a tak jsem po pečlivém zvážení všech pro a proti došla k rozhodnutí, pokusit se onu povídku zvěřejnit.

Vybírala jsem tu nejlepší a jednoznačná volba padla na již zmíněnou, kterou už na mém blogu nenajdete. Nějaký čas potrvá, než ji přepracuji k obrazu vhodnému pro publikování a pak se ji pokusím někam poslat, popřípadě ji vydat alespoň elektronicky na vlastní náklady. Bohužel v takovém případě nesmí povídka být zveřejněna nikde jinde, proto všechna ta opatření a mazání. Toto oznámení je vlastně i prosbou, aby jste vy, co máte povídku staženou, ji nikde nešířili, nezveřeňovali, nepůjčovali atd.
Není nikde psáno, že budu úspěšná, takže se může stát, že se sem povídka zase vrátí, včetně pokračování, prozatím to ale bude takhle a já věřím, že to pochopíte.
Ráda budu informovat o průběhu mého snažení, pokud budete mít zájem.
Moc díky za vaši dosavadní podporu.