Květen 2016

Krvavý polibek 29.

28. května 2016 v 16:50 | Extasy |  Krvavý polibek

Děkuji všem, kteří na KP nezanevřeli a vrátili se k přečtení dalšího dílu. A samozřejmě za povzbuzující komentáře u toho předchozího. Omlouvám se, že jsem na ně nereagovala, však to znáte, ten čas... Tento díl jsem smolila celý týden, i tak nečekejte výrazný posun kupředu... tedy, jak se to vezme. Shah začíná vystrkovat drápky, takže nám to všechno ještě pořádně zkomplikuje.
Také byl vznesen dotaz na moji práci. Je to o něco lepší, než v té předchozí, akorát teď v pondělí odjíždím na školení do zahraničí a budu tam celý týden. Ani trochu se mi tam nechce, ale chtěla bych si sebou vzít notebook a po večerech psát. Mějte se tu hezky.



Krvavý polibek 28.

18. května 2016 v 21:51 | Extasy |  Krvavý polibek

Děkuji všem za úžasné komentáře a trpělivost. Tento díl bych ráda věnovala Blanch!



Adam Lambert TOH report z Vídně

3. května 2016 v 11:23 | Extasy |  Something about Adam Lambert

Zdravím moji milí, tak jsem po nějaké době zpět a to u příležitosti ničeho jiného, než Adamova koncertu ve Vídni, který se konal včera, tedy 2.5.2016 v hale komplexu Gasometer. Nevím, jestli to někdo z těch, kteří tam také jeli, studoval, ale ty čtyři hlavní věže, v nichž je mimo jiné i koncertní hala, jsou bývalé plynojemy. Dva z nich slouží coby průmyslová oblast, tedy místo pro zábavu, obchod atd. a dva z nich jsou obydlené. Musím uznat, že je to impozantní stavba, viz. foto, ale dost k místu dění, vrhnu se rovnou na svůj report z koncertu a také určité dojmy.


Přece jen se od doby, kdy jsem byla na Adamovi ve Vídni poprvé, pár věcí změnilo. K tomu se ovšem dostanu až za chvíli. V první řadě letem světem sfouknu to, co se nezměnilo. Ano, tušíte správně - návaly, tlačenice, čekání. Tohle všechno jsem vnímala s odstupem šesti let. Nikdo nemládneme a po osmihodinové mega náročné šichtě se vypravit ještě na takový koncert, je mírně řečeno unavující.
Tentokrát jsme s Velvet dorazily až někdy kolem půl šesté. Mám strach, aby můj report nevyzněl spíš negativně, jenže po celkem fajn cestě se zastávkou na zmrzlině u nejmenovaného globalisty s mini hamburgery, nás jako první čekala šílená organizace. Když jsme se zařadily do chumlu netrpělivých návštěvníků, vylezli z hlavního vchodu sekuriťáci a začali lidi tlačit dozadu, aby mohli dát před dav zátarasy. No já nevím, ale tohle podle mě mělo být připravené už minimálně dopoledne. V jednu chvíli už to vypadalo, že skončíme na silnici, auta neauta. Byla jsem z toho rozčarovaná, určitě tam hodně lidí čekalo už několik hodin a dav je zkrátka nesourodý objekt, který se mění s každým krůčkem, který uděláte. Taky jsem díky tomu měla pocit, že kdybychom s Velvet dorazily až na tu sedmou, kdy začali pouštět dovnitř, nebyla by naše pozice o moc jiná, než jaká nakonec byla. A bez čekání a stání. Musím ale uznat, že pak ten čas začal utíkat hrozně rychle. Jen třičtvrtě hodiny trvalo, než jsme se namačkali dovnitř. Upozorňuji, že mi zabavili deštník, se kterým jsem se už neshledala, ale foťák jsem zachránila. Ač mi byl nakonec k ničemu :D

Uvnitř jsme se zařadili k novému davu, chci říct k novém uspořádání, ale tam už to naštěstí nebylo o tom hrozném mačkání. Tam to totiž bylo o nekonečném čekání, a že si dal Adam tedy pořádně na čas. Nejprve vpustili na podium nějakého DJe, který stál před takovým množstvím lidí asi poprvé. Komunikace s lidmi veškerá žádná, stál za tím svým pultíkem jako socha. No, co vám budu povídat, ten kluk se hýbal jen v momentech, kdy vztáhl ruku ke svým sluchátkům. Jestli měl za úkol lidi rozhýbat, tak se mu to moc nepovedlo. Rozhodně by to neměl dělat tímto způsobem.
Skončil asi po půl hodinovém setu a pak se čekalo dál. Sem tam zvukaři pustili nějakou Adamovu písničku, při které dav zesílil volume, po nějaké půlhodině už se řvalo permanentně, jelikož Adam stále nepřicházel. Zatím jsem na všech koncertech a nejen Adamových zažila maximálně akademickou desetiminutovku, ale Adam to vytáhl bezmála na hodinu.


Úvodní intro, jako i zadní projekce s blikajícím Adamovým jménem a symboly byly působivé, ne nadarmo používáme s naší skupinou už nějaký čas něco podobného :) Poté následoval Evil in the Night a show mohla konečně pořádně začít. Věřte mi, v tu chvíli je veškeré dosavadní nepohodlí zapomenuto. Samozřejmě, stále vás bolí nohy, stále máte žízeň, ale pohled na toho boha na jevišti to zkrátka všechno přebije. Navíc, slyšet jeho hlas naživo, se nikdy nemůže zajíst, ani když už ho takhle vidíte počtvrté.
Nezvládnu chronologicky vyjmenovat songy, které během večera zazněly, jednoduše si to nepamatuju, ale za zmínku určitě stojí moje srdcovka Runnin, kterou jsem live slyšela poprvé a byl to opravdu zážitek. Také mne velice mile překvapila Welcome to the Show, v koncertním podání zněla skvěle a možná na ni přehodnotím svůj názor.
Moc se mi líbila dramaturgie celého koncertu. Adam zpíval písně ze všech třech alb a některé měl zamíchané do zajímavých mixů, občas jsem měla problém rozeznat, o jaký song jde, dokud nezačal zpívat. Nechyběly Fever, FYE, nebo Sleepwalker a samozřejmě pecky z nového alba Ghost Town a Another Lonely Night.
Někdy uprostřed měl Adam mluvenou vsuvku, která byla velmi vtipná, myslím, že právě na ni budu vzpomínat nejdéle :) Celé jeho vystoupení si koneckonců můžete pustit na YT. Přiznám se, že já jsem to předtím neudělala, takže jsem v podstatě nevěděla, do čeho jdu a o to víc jsem byla příjemně překvapená.
Koncert byl zakončený přídavkem v podobě mixu Another One Bites the Dust od Queen s Trespassingem.


No a tímto jsem u konce s reportem. O zpáteční cestě se rozepisovat nebudu. Byli jsme doma brzy a usnula jsem jak mimino, šťastná, že mám natažené nohy a že jsem to přežila ve zdraví.

Co se týče dojmů a současných pocitů, asi už tolik optimistická nebudu. Jak jsem napsala výše, chování organizátorů mě trochu zklamalo. U takového koncertu člověk očekává trochu jiný přístup. Skoro jako kdyby se v Gasometeru koncert konal poprvé. Další věc, která by mě ale neměla překvapit, byl přístup některých lidí. Já chápu, že chtějí vidět co nejvíc, ale určitě by bylo fér vůči jiným, když už je předběhnou, si aspoň na samotném koncertě sundat to sombréro z hlavy, aby ti nešťastníci, co byli předběhnuti, něco viděli. Taky se přikláním k tomu, aby lidi víc sledovali koncert vlastníma očima a ne přes hledáček foťáku a mobilu. Půl koncertu jsem Adama skoro neviděla, protože nějaký chlap přede mnou ho neúnavně natáčel, ruce zvednuté a vedle sebe poskakující manželku, která si to pochopitelně užívala. Navíc, pokud jdete jen jako doprovod na takovou akci, nenechte se od toho druhého přemluvit k tomu, že mu dojdete pro pití. Lidi na vás budou fakt hnusní, až se k němu budete prodírat s kelímkem v ruce a "výmluvou", že je to pití pro vaši sestru :D
Co se týče Adama samotného, jeho výstup byl skvělý, ale s téměř rodinnou atmosférou ve WUK před šesti lety se to nedalo srovnat. Adam už je zkrátka hvězda a pocit, že jdete na koncert někoho vám hodně blízkého, se nejspíš už nikdy nevrátí. Mimo to, nevím, jestli se dokážu ještě někdy zařadit do nové Glamberts komunity. Zažila jsem toho s Adamovými fanoušky hodně, ale to bylo dřív. Nebylo nás mnoho a vážili jsme si jeden druhého, byli jsme vděční za každého fanouška. Možná je to odchodem Tommyho, nebo prostě tím, že se Adamova základna rozrostla i u nás a lidé v ní jsou různí. Dřív jsem prostě necítila takový tlak, nikdo na mě neútočil, byla jsem důležitou součástí té komunity, stejně jako všichni ostatní a bohužel z toho dnes takový dojem nemám.
Upřímně, několikrát mě napadlo, že svůj lístek prodám. Mám teď tolik starostí, že jsem musela Adama odsunout na vedlejší kolej a negativita, neosobnost, kterou ze současné komunity cítím, mě v tom ještě utvrdila. Adam pro mě bude vždycky Nr.1, jen už nemám potřebu se v čemkoliv angažovat a aktivně projevovat. Od toho jsou tu zkrátka už jiní, nová generace a já vím, že to dřív nebo později muselo přijít.

Věřím, že vy, co jste na koncertu byli, jste si ho užili a ti co nemohli jít, si ho užijí někdy příště. Určitě je to nezapomenutelný zážitek.

Muž s kloboukem