Eyes of Death XI.

23. srpna 2012 v 18:45 | Extasy |  Eyes of Death

Dnes je to trochu kratší, promiň Zuzu;-)
Jo a vyřešila jsem ten problém, který vás tak trápil... minule:-DD



Tommy se i se svým škodolibým úsměvem zastavil hned za dveřmi a chtě nechtě se musel otočit zpátky. Jeho způsob věznění byl možná v pohodě na to, že to dělal poprvé, ale některé věci mu prostě ještě unikaly. Třeba ta, kterou si uvědomil hned jak z pokoje vyšel a právě ta ho i přiměla k tomu, aby se k pokoji znovu otočil, vzal za kliku a vstoupil dovnitř.


"Zapom...." nedořekl, protože zkoprněl na místě. Jeho vězeň stál u otevřeného okna a dělal přesně to, kvůli čemu se Tommy vrátil. Nebo spíš se to právě chystal dělat. I když mu nebyly vidět ruce, Tommy přesně věděl, kde je má.
Tommyho polilo horko... jeho plán na držení kohokoliv ve svém bytě měl hodně velké trhliny, včetné té, že si vězeň může otevřít okno a buď na někoho zařvat, uhranout ho pohledem, v případě tohohle chlapa, nebo se nějakému chudákovi vymočit na hlavu. Díky bohu asi nestihl ještě ani jedno, oddechl si Tommy, rychle se sehl pro řetěz a prudce za něj zatahal, aby muže dostal od okna.
"Omlouvám se, na tohle jsem úplně zapomněl, dělám to poprvý..." zamračil se, ovšem Adam ještě víc. Nestihl si ani pořádně dorozepnout kalhoty, když mu ten blázen od nich odtrhl ruce.
"Super!" odfrkl si naštvaně, jenže pak si rychle skousl ret a stiskl stehna k sobě.
"Můžeš pohnout?! Odpoutej mě, nebo to pustím tady!" zaskučel nešťastně.
Tommy sebou trhnul. Opět mu to v hlavě začalo šrotovat. Nechtěl odemknout řetěz, protože věděl, že mu ten chlap chce zdrhnout a možná i ublížit. Dostal strach, že by ho mohl nějak překvapit a využít své síly. Přece jenom byl oproti němu větší a statnější.
S jediným zoufalým nápadem Tommy utekl do kuchyně a popadl první větší nůž, který našel v zásuvce, s tím se vrátil do ložnice a natočil ho proti Adamovi.
"Žádný hlouposti, nebo to máš v břiše, ani nemrkneš!" zavrčel a Adam udělal vyplašený krok zpátky.

Tommy došel ke kolenu trubky a odemkl řetěz. Jakmile byl volný, pevně ho stiskl v obou rukách, společně s nožem a vrátil se ke dveřím. Černovlásek na něj celou dobu koukal. Vypadal šokovaně. Možná by se teď na nic nezmohl, uvědomil si Tommy jeho indispozici. Začal couvat z ložnice ven a řetěz táhl za sebou. Když dosáhl jeho délky, škubl a Adam poposkočil.
"Tak dělej, jsou to dveře napravo, tamty!" kývl Tommy tím směrem a Adam udělal několik dalších malých krůčků. Když se ocitl v malé chodbičce před ložnicí, podíval se ze svého pohledu doleva a přes jeho obličej se prohnal kraťoučký výraz spokojenosti. Rychle se vydal ke dveřím, kalhoty už měl naštěstí napůl rozepnuté, takže ho nezdržovaly.
Tommy ho sledoval ostražitým pohledem a jakmile se ozval ten typický zvuk, včetně Adamova povzdechu úlevy, cítil, že se mu ulevilo taky.
Jak si předtím liboval, že to tak úžasně všechno vymyslel, začaly mu s děsivým uvědoměním docházet i jiné věci, které bude svému vězni muset poskytnout, třeba koupelnu jako takovou, aby se mohl umýt, možná nějaké náhradní oblečení...

Trpělivě počkal, až jeho vězeň vykoná potřebu a umyje si ruce a pak trhl za řetěz, aby upozornil na to, že chvíle vycházek skončila. Adam se vrátil poslušně do ložnice a posadil se na postel, zatímco ho šel Tommy znovu připoutat k trubce. Hned jak se k němu otočil, zatvářil se omluvně.
"Když nebudeš dělat problémy, snadno tě do tý koupelny pustím.." zamířil k oknu a zavřel ho, pak se na něj zadíval přivřenýma očima, ruku měl stále položenou na kličce. Trochu s ní zalomcoval a když pod prsty ucítil slabou vůli, udělal to znovu, ovšem o něco silněji. Několikrát škubl, dokud mu klička nezůstala v ruce. S úsměvem si jí strčil do kapsy a poprvé za svůj pobyt v tomhle bytě v duchu poděkoval domácímu, že je tenhle dům v tak hrozném stavu. Teď už se okno otevřít nedalo, což byl přesně Tommyho záměr.

Chystal se otočit, jenže v ten samý moment za sebou ucítil pohyb. Nic předtím neslyšel, pořád byl ve střehu, postava muže proti němu ho ovšem vyděsila. A pohled v jeho očích plný zloby ještě víc. Než se stihl nadechnout a udělat krok zpátky, měl kolem krku pevně obalené vetřelcovy prsty.
Tommyho ruka vystřelila dopředu, automaticky, jako kdyby ani nebyla jeho, protože on by tohle přece nikdy neudělal. Jenže jí k tomu musel přinutit mozek, nějaká skrytá agresivní část, která nepřemýšlela nad následky. Ucítil proti své ruce protitlak, který se v další vteřině změnil na uvolnění... právě v té chvíli z Adamova břicha vyklouzl zakrvácený nůž.
Zraněný muž se s bolestným výdechem předklonil a pak dopadl na kolena, držíc si zasáhnutou část těla oběma rukama. Tommyho hlava se sklonila dolů a oči se nevěřícně zadívaly na ostrý kus oceli, který pod silným nánosem červené tekutiny nebyl pomalu ani vidět.

Netušil jak, ale najednou stál ve své kuchyni, stejně jako předtím v ložnici, pořád se zvednutou rukou před sebou, ve které držel nůž. Dýchal... hrozně rychle. Jeho hrudník se mohutně zvedal v rychlých intervalech, srdce bušilo jak nepříčetné. Zvedl se mu žaludek a kdyby několikrát za sebou pořádně nepolknul, asi by šla celá snídaně ven. Střídavě zavíral a otevíral oči. Jako kdyby testoval, při čem se bude cítil líp, ale kýžená úleva prostě nepřicházela ani v jednom případě.
"Já ho zabil..." zašeptal Tommy a v ten moment jeho ruka konečně klesla podél těla, zatímco z čepele nože na zem odkapávaly přebytečné kapky krve.

Netroufl si odhadnout, jak dlouho uprostřed té kuchyně stál, zírajíc na ošumtělý starý jídelní stůl, na dvě rozvrzané židle stojící u něj, nebo na kuchyňskou linku, kde se povalovaly potraviny, které přinesl z města. Všechno kolem sledovaly jeho oči, jen noži v ruce se vyhýbaly, jako kdyby ten kus kovu vůbec neexistoval. Ale pravda byla taková, že ho vidět nechtěly. Dokud byly schopné dívat se všude kolem, vědomí si nikdy nepřipustí, že se něco stalo.
Tommy zvedl pomalu volnou ruku k hlavě a prohrábl si své rozcuchané narůžovělé vlasy. Ucítil na dlani vlhko, bylo tam i předtím, ale při styku s vlasy o sobě dalo vědět. Podíval se na dlaň a vydechl hrůzou. Jak jinak byla celá od krve. Druhá ruka povolila sevření rukojeti nože a ten dopadl ze zacinkáním na zem.

Úplně ztuhlý se pokusil otočit čelem k ložnici, měl ji celou dobu za zády, ale podívat se tam prostě nedokázal... jenže jednou musel... měl vé svém bytě umírajícího člověka, a ještě ten člověk umíral kvůli němu. Tohle přece nechtěl, nebylo v plánu toho chlapa hned zabít, i když to byl hajzl první kategorie. Nebo možná ne první, spíš tak třetí... no dobře.. o to hůř.
"Sakra!" zašeptal Tommy a ruce se sevřely v pěst. Předtím z ložnice utekl, teď se tam musel vrátit, nebyla jiná možnost.
Udělal opatrný krůček dopředu. Dveře do pokoje byly přivřené, takže neviděl až na místo, kde muže zanechal.
Pomalu se začal přibližovat... hodina uběhla od té chvíle, co hodina, měl pocit, že půl dne zdolává pár blbých metrů, od prostředku kuchyně ke dveřím do ložnice. Natáhl paži ke dveřím a dlaní se jich dotkl, aby je trochu pootevřel. Nakoukl, co mu dovolily. Zas musel udělat další krůček, to už stál na prahu.
"Tys mě bodnul!" uslyšel sýpavý, velice, velice... možná až nepostřehnutelně tichý hlas vycházející z druhé strany pokoje, tedy z míst, kde bylo okno. Moc mu to oznámení nepřidalo na tom, aby se cítil líp. Dobře věděl a nepotřeboval to pořád připomínat, že ho bodnul a že jestli mu nezavolá hned pomoc, i když se domníval, že je to zbytečné, tak brzy umře.

Tommy se pořádně nadechl a nakoukl do místnosti víc, přímo za dveře... a tam ho uviděl. Svého vězně, jak sedí opřený o zeď pod oknem a drží si dlaně na středu břicha. Krvavá skvrna pod nimi, hyzdící mužovo šedé tričko byla prostě nepřehlédnutelná.
"To... to... tohle jsem nechtěl!" vykoktal ze sebe růžovlásek. Něco mu říkalo, ve skrytu duše, aby se na naději, že si to nikdy nebude vyčítat rovnou vykašlal. Dvě zabití za dva dny... jeho psychika byla v totálních sračkách.
"Nechtěl jo?" zaúpěl Adam, bolest zlomila jeho hlas.
"Ne... to tys mě chtěl zabít, chtěl jsi mě uškrtit!" i když svou situaci Tommy viděl jako dost bezvýchodnou, cítil potřebu uvést to na pravou míru. On si nezačal.
"Nechtěl kurva. Jenom jsem tě chtěl..." Adam si skousl ret bolestí "... chtěl jsem tě jenom nějak omráčit, abych mohl utéct!" vysoukal ze sebe. Dlaně se opatrně zvedly, zřetelně se třásly a Adamův pohled se bojácně zadíval na zranění, i když se mu předtím vyhybal. Nechtěl se na něj koukat, stejně jako se Tommy snažil přehlédnou nůž ve své ruce, když stál v kuchyni. Ani jeden z nich nechápal, jak se mohla zvrtnout předchozí relativně klidná atmosféra v něco takového.
"Kurva!" zakňoural Adam a zaklonil hlavu, po tváři mu steklo několik slz.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Janimi Janimi | 23. srpna 2012 v 19:01 | Reagovat

Ach no jeden malý problém sa vyriešil ;-) ale to bodnutie je trochu väčší problém :-?  ;-) ...ako si teraz Tommy poradí ???  ;-)  :-P

2 Zuzu Zuzu | Web | 23. srpna 2012 v 19:27 | Reagovat

Chudák Adam, tohle se Tommýšákovi podařilo, i když... co měl taky chudák dělat, že?

3 Karin Karin | 23. srpna 2012 v 20:30 | Reagovat

To jsem zvědava co bude dal. O_O

4 viv278 viv278 | 23. srpna 2012 v 20:55 | Reagovat

O_O šmarjá, pane jo..to je situace, to je situace! Co si počnou?

5 12 12 | 23. srpna 2012 v 21:07 | Reagovat

Snad ho Tommy zachrání :D

6 In In | 23. srpna 2012 v 22:05 | Reagovat

No doprčic to ho měl raději nechat at si cvrkne do textilu, nežli tohle ,ale je ještě živý tak třeba je taky nesmrtelný, i když na bodnou ránu do břicha se hned neumírá, každopádně by už  měli jít trochu do sebe :D :D

7 Alex Alex | 23. srpna 2012 v 22:12 | Reagovat

Doufám, že ho ošetří a zachrání sám, protože kdyby ho odvezl do nemocnice, nebo něco podobnýho, byl by s tímhle vězněním konec a to ne!! Takhle se mi to až moc líbí! Jen ať tam sedí u toho okna! A Tommyho ať nenapadne nikoho volat, jo?! Doufám, že ho tam bude držet hodně, hodně dlouho :D Je to hezky úchylný :D Ok, asi teprve bude :D

8 Steva Steva | Web | 23. srpna 2012 v 22:58 | Reagovat

Bože noj to som zvedavá ako s tým Tommy naloží lebo do nemocnice nemôže
je to kruté čo mu urobil ale čo bude nasledovať potom och :-P  :-P  :-P ne ne ani nemyslím :-D

9 Oo_Lů_oO Oo_Lů_oO | Web | 24. srpna 2012 v 10:20 | Reagovat

Tak to jsem zvědavá co bude Tommy dělat, protože do nemocnic přece nemůže.. No sem velmi zvědavá.. :D

10 Katka Katka | E-mail | 13. května 2015 v 15:33 | Reagovat

Tak čůrání z okna jo ááááááááá Adam škrtí Tommyho a on ho bodne no to je mazec. Ani nedýchám. Co s tím teď bude dělat. Nemocnice nemožno !!! Doufám že to nebude nic tak vážnýho. Teď ho bude Tommy opečovávat áááááááááá :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama