Lost Boys IV.

20. července 2011 v 13:00 | Extasy |  Adommy Short Stories
Probrala jsem se z koma a mám pro vás tedy další díl téhle jednorázovky:-D Vážně to mělo být kratší, ale nějak se nám ta noc protáhla!! Myslím, že dalším dílem už to ukončím, mám k němu připavenou i písničku, ale k téhle části vám tentokrát nedoporučím žádnou, protože jsem při jejím tvoření neměla jednu konkrétní, ale poslouchala jsem jich víc a nechce se mi je sem dávat všechny. Vyberte si sami podle svého gusta, co by se vám k tomu asi hodilo a teď mě napadlo, že bychom z toho mohli udělat takovou malou anketku. Až mi budete psát komenty:-) a já věřím, že budete (a já za ně už dopředu moc moc děkuju), napište mi, co by se vám k téhle části hodilo jako podbarvení, oblíbený song, nebo třeba na něco náhodou narazíte na youtube (tak to dělám já, když hledám inspiraci pro videa a povídky). Byla bych moc ráda, třeba mi doporučíte něco, co by se k tomu hodilo víc, než mám vybrané já. Není to povinnost, takže žádné násilí:-)



Tommy jen těžko rozdýchal Adamovy doteky, o polibcích nemluvě. Ten dravý muž ho líbal tak zuřivě, kousal ho do jazyka, do rtů, nebo se na pár vteřin oddálil, nejspíš z provokace. Nikdy nic takového nezažil. Už tam venku věděl, že to bude jedinečné, ano, počítal s tím, že se tohle stane, jen co na něj Adamův hlas promluvil před barem ze tmy. A teď se to opravdu dělo, sice jen v jeho snu, ale bylo to skutečnější než cokoliv, co měl kdy šanci zažít. Bořil se do jeho rtů, nasával ten chlad, který se jeho dech snažil ohřát, povedlo se mu to, pokaždé ale jen na chvilku.

Tiskl svoje stehna k Adamovým, pokoušel se dostat blíž, chtěl se dotknout svými boky těch naproti a potřeboval, aby mu někdo svlékl tričko, sám se k tomu neodhodlal, protože jeho prsty byly zabořené do těch úžasných černých vlasů. Adamovy ruce putovaly po Tommyho horkém těle, pálilo i přes látku trika a kalhot...měl rád lidské teplo, však jen teplá krev ho mohla uživit, ale tohle bylo jiné!
Přestal Tommyho líbat a se zájmem si prohlédl jeho oteklé rty, musel se o ně několikrát otřít svými ostrými zuby, ne špičáky, ty byly ještě v klidu, schované. I když...někdy stačilo tak málo, aby samy od sebe zareagovaly na čerstvou potravu a ukázaly se. Bál se toho, už když Tommyho cítil před tím klubem, že bude všechno ukončeno moc rychle, teď spíš čekal, kdy se to stane, i když tak moc nechtěl.

V Tommyho očích se na okamžik objevilo několik otazníků, pak si ale uvědomil, že dělat to samé co Adam, tedy pozorovat ho je to nejúžasnější na téhle předehře. Jeho tvář byla ještě krásnější než předtím, skoro zářila tou svou bělostí, ve světle svíček měla i ona krom očí zlatavý nádech, stejně tak Adamovo obnažené tělo. A pak Adam naklonil hlavu trochu do strany a přivřel oči. Jeho řasy v tu chvíli vypadaly jak namalované zlatou maskarou.
Ptal se, očima...nepotřeboval slova, byl si tím jistý, protože Tommyho otazníky zmizely a nahradil je jasný příkaz. Sjel rukama k lemu jeho trička a vyhrnul ho nahoru. Rychle mu ho přetáhl přes hlavu a pak prsty zabořil do kůže na lopatkách. Tommy se prohnul v zádech a Adamovy rty se bez váhání přitiskly na jeho horkou kůži na prsou. Začal ji zběsile líbat, byla napnutá a plná výrazné chuti, která nekončila ani když se ji snažil setřít jazykem. Pořád trvala, přivádělo ho to k šílenství.
"Chci ochutnat tvojí krev!" vydechl do Tommyho hrudi, která se po jeho výroku napnula ještě výrazněji.
"Co?" vyhrkl mladík a vymanil se z Adamova sevření. Chtěl se od něj dostat kousek dál, ale bohužel se mu jedna noha zamotala do polštářů, takže upadl na záda a ve vteřině měl Adama nad sebou. Jeho oči zase žhnuly, doslova svítily, Tommy měl pocit, že mu ta záře osvětluje obličej, jako kdyby koukal do tisíc wattových reflektorů. Nepřeslechl se, Adam ho požádal, ne on to chtěl, neprosil, chtěl jeho krev, bože, vždyť je to jenom sen, nic z toho se skutečně neděje, uklidňoval se Tommy v duchu.
"Ššš...Tommy, nebude to bolet, ale potřebuju jí, vážně...!" Adam se snažil do svého hlasu dát co nejvíc klidu. Jeho úlovek protestoval proto, že se rozhodl ho neovládat, nenutit mu klidné, chlácholivé myšlenky. Byla ta správná chvíle, musel ochutnat svůj život, musel vědět, jak sladce chutná krev člověka, který ovládal jeho, aniž by to chtěl a aniž by si to uvědomoval.

"Co...co to znamená?" zašeptal Tommy se sevřeným hrdlem. Byl v Adamově zajetí, studená stehna se otírala o jeho boky, ledové prsty bloudily po jeho neklidném hrudníku, který se pohyboval stejně rychle jako jeho dech, kdyby se zaměřil na střed, viděl by možná i srdce, které se momentálně snažilo nejspíš vyskočit z těla, nebylo připravené na takový šok.
"Klid.....prosím..musíš mi věřit...ničeho se neboj...neublížím ti!" Adam uslyšel ve svém vlastním hlasu naléhavost, která tam ještě před chvilkou nebyla. Byl v pasti. Jednou jedinkrát pomyslel na sladkost Tommyho krve, na tu životadárnou tekutinu a věděl, že není cesta zpátky. Ani předtím nebyla, ale dokázal se ovládat, bránit se tomu, do poslední chvíle. Teď byla všechna jeho trpělivost pryč.
"Já...nevím...ty jsi....jsi upír?" vykulil Tommy oči, protože víc ho překvapilo to, že si vůbec takovou hloupost dokázal připustit, než že by to mohla být pravda. Zvedl ruku a letmo se dotkl Adamovy tváře prsty. Zamrazilo ho! Po celém jeho těle naskočila husí kůže.

"Tommy, já potřebuju...prosím, musím tě ochutnat!" Adam netušil, proč o to Tommyho žádal, nikdy to nedělal, prostě si vzal co potřeboval a jeho život šel dál.
"Jestli si upír, proč se mě na to ptáš, proč to prostě neuděláš?" přerušil Tommy jeho myšlenky stejnou úvahou. Adam to nečekal, přestal jezdit prstem po jeho hrudní kosti a zvedl obočí. Horké tělo pod tím jeho se viditelně uklidnilo, dech se ustálil a krev v tepnách nabrala na klasické rychlosti.

"No, tak to udělej!" pobídl ho Tommy. Nevěděl, kdo to za něj mluví, ale nikdy nikoho do svého podvědomí nepustil, jeho rozhodování bylo vždycky správné, tohle byl jeho sen a nikoho jiného. Strach se ztratil jak pára nad hrncem, byl najednou neuvěřitelně klidný a rozhodnutý dát Adamovi vše co si přeje...i co žádá!
Vzal jeho ruku do své a mezi prsty pevně sevřel jeho malíček. Všiml si toho dlouhého ostrého nehtu už dřív, ale neřešil to, zabýval se v tu chvíli něčím úplně jiným. Velice pomalu ho přiložil ke své kůži, jen pár centimetrů nad bradavkou a pak silně zatlačil.
"Ne!" vydechl Adam, ale bylo už pozdě. Byl tak omámený tím, co Tommy právě udělal, že nestačil včas reagovat. Jeho smysly se totiž rozhodly mezi sebou bojovat. Ty chuťové se chtěly podvolit vůli své oběti, ty citové nikoliv. Nestačil vytrhnout ruku z té Tommyho, jeho ostrý nehet se zabořil do měkké kůže a projel jí jak skalpel, okamžitě se na poraněném místě, milimetr za milimetrem začaly ukazovat malé kapičky krve, vyskakovaly z kůže jako neposlušní rarášci, jedna za druhou a pak se v dokonalé harmonii přátelství slily dohromady a utvořily štíhlý rudý pruh, stékající dolů, lemující Tommyho křivky svalů na hrudi a pak na břiše.
Adam se na ten fantastický výjev před sebou díval jak na nějaký zázrak. Tohle pro něj ještě nikdy nikdo neudělal!! Proč zrovna on? Proč Tommy? Jeho láska téhle noci? A nejspíš možná i všech předešlých, v představách!!
Rychle přiložil prst do těch míst, kudy si krev chystala udělat cestičku, trochu jí nabral a pak se na svůj ukazováček zadíval přivřenýma očima.

"Chci vědět, jak chutnám, no tak...!" pobídl ho Tommy. Ne, opět to nemluvil on, ale jeho sen. Tohle by přece normálně neřekl, myslel by si sám o sobě, že je blázen.
Adam zvedl oči a setkal se s Tommyho vyzývavým pohledem. Bylo to tam, pořád, možná jen na chvíli zapochyboval, ale jeho zastřený zrak mluvil jasně. Chtěl ho, i když si po něm Adam vyžádal tuhle šílenou věc. Stiskl víčka pevně k sobě a konečkem prstu, na kterém se pořád statečně držela jedna jediná kapička Tommyho krve se dotkl svého spodního rtu, okamžitě ucítil neuvěřitelné teplo, pořád hřála, i když dokázala jindy tak rychle vychladnout. Pak spodní ret promnul s horním, aby se krev dostala všude, nakonec si tu rudou pomazánku slízl jazykem a v tu chvíli si hluboce povzdechl. Nebylo to takové jaké čekal, bylo to...tisíckrát úžasnější. Tohle ani nemohla být pravda, proč ho ta krev, proč ho Tommy dostával do takového stavu? Musel zapřít ruce do polštářů a prsty je až surově sevřel, jeho tělo bylo najednou jak v jednom ohni, po ledu ani památka. Aniž by otevřel oči, po čuchu vyhledal krvavou stopu na Tommyho těle a celou ji slízl jazykem, těsně před ránou, která ještě pořád jemně krvácela se ale zastavil. Pokud ochutná krev přímo z té rány, už se nezastaví a bude chtít víc.

"Tak jak chutnám?" zeptal se ho Tommy šeptem, svůj pohled naléhavě upírající na Adamovu hlavu, která se skláněla k jeho prsům. Netušil, jak omračují to bude, až si Adam vezme jeho krev, chvěl se mu hlas, musel se přemáhat, aby mu z té rozkoše nevytryskly slzy.
"Takhle!" naklonil se Adam k němu a políbil ho. Ale jen tak, aby to Tommy cítil. Aby vnímal svojí vlastní chuť, která se po smíchání s tou Adamovo v ústech změnila na něco neuvěřitelně slastného. Jenže Tommy objal Adama pevně kolem krku s rozhodnutím ho nepustit. Ne, nikdy už nechce v puse cítit cokoliv jiného. Jeho krev prostě nechutnala jako krev, byl to nápoj bohů, nedokázal to nikam přiřadit, nedokázal se z té opojné chuti vymanit, nedej bože aby o ní někdy přišel. A Adam ho tím chtěl snad jenom provokovat!!
Trochu se nadzvedl a cítil, jak mu Adam ovinul svou paži kolem pasu. Během okamžiku byl opět uvelebený na jeho stehnech, tělo přitisknuté k tělu, rty uvězněné ve rtech. V Tommyho slabinách začalo cukat víc než předtím, to tak příchuť nebezpečí možná, protože všechno, co se kolem něj dělo, i co prožíval on sám bylo prostě neskutečně děsivé. Nahánělo mu to husí kůži a přesto se cítil tak vzrušený jako ještě nikdy předtím. Jistě za to mohla jeho vlastní krev a smyslnost, se kterou si jí Adam vzal. V jednu chvíli čekal, že ho vysaje snad i celého, ale nic takového se naštěstí nestalo.

Tommy propustil Adamovy rty ze zajetí a přiložil svou horkou dlaň na jeho hruď. Lehce do něj strčil, tak aby se Adam svalil na záda. Oba měli na prsou krvavé šmouhy, to jak Tommyho rána ještě pořád trochu krvácela a jak se potom o sebe jejich těla třela.
"Jak bude asi moje krev chutnat na tobě?" pousmál se Tommy a bez otálení začal líbat Adamův hrudník, přitom se pustil do rozepínání knoflíku a zipu jeho kožených kalhot. Laskal přitom bradavku, nejprve nekonečně dlouho jednu, pak o dost déle druhou, Adamův rychlý dech ho utvrzoval v tom, že jedná správně. Chuť své krve spojenou s tělesnou chutí Adamova těla už raději ani nevnímal, byla stejně omamná jak ta, kterou prve cítil v Adamových ústech.

Pomalu se začal sunout níž. Stahoval při tom Adamovi kalhoty z boků. Jakoby to chtěl udělat nenápadně, ne, nikdo si toho nevšimnul, snad jen ten člověk, kterému tohle příkoří prováděl a ten to rozhodně jako křivdu spáchanou na sobě samém nebral. Už dlouho cítil napětí ve slabinách, byla to nedílná součást celého procesu na cestě za novou dávkou života. Teď ale neprožíval žízeň jako takovou, sice prahnul po Tommyho krvi, ale ještě víc po celém jeho těle, po intenzivních polibích, kterými by zahrnul každý centimetr jeho kůže a to samé chtěl na oplátku udělat i on!

Adam lehce nadzvedl boky a Tommy mu tak snadněji mohl stáhnout kožené kalhoty. Hned jak je odhodil někam stranou, zadíval se na to úchvatné tělo. Na hrudi už Adam neměl jedinou stopu po rozmazané krvi, ale to bylo teď jedno, Tommy se beze studu, až lačně zadíval na vybavení svého milence. Teď už mohl s jistotou říct, že je Adam dokonalý opravdu všude.
Věnoval mu kratičký pohled a pak začal rty ochutnávat podbřišek, do jeho vlasů se naléhavě zabořily Adamovy prsty a sevřely je. Jen pár letmých polibků Tommy věnoval tomu místu, než se posunul ještě níž, objal dlaní Adamův pulsující penis a palcem velice jemně přejel po špičce. Někde nahoře, jen půl metru od jeho hlavy se ozval hlasitý sten. Bylo to něco tak nepopsatelně krásného, že to Tommyho přinutilo svůj stisk zesílil a jen co ten rozkošný zvuk uslyšel znovu, přijal do úst nejprve jen část, Adamovy erekce. Už neřešil, že ani tohle místo nebylo nikterak horké, i když v něm jistě proudilo spoustu krve!

Adam se prohnul v zádech a zaklonil hlavu. Ten žár, který ho obklopil tam dole se nedal jen tak vydržet se zavřenou pusou, bez jediné odezvy. Zatímco jednu ruku měl zamotanou do Tommyho vlasů, druhou si k sobě přitiskl jeden z poštářů, který měl nejblíž a zakousl se do něj svými ostrými zuby. Dokázal dávat vícenásobné potěšení než obyčejný smrtelník, ale tahle zbraň byla dvousečná. Vícenásobně potěšení i přijímal, ať chtěl nebo ne a pokud to u jiných dárců krve bylo vícenásobné, u Tommyho už se na nějaký výsledek absolutně nedokázal soustředit. Všechna ta místa na jeho těle jako kdyby byla najednou citlivější, víc než kdy dřív. Jeho mrtvé srdce se rozbušilo možná 150 tepy za minutu, přičemž jeho normální rychlost byla nula. Když se Adam miloval se svou obětí, působilo to tak, že se mu srdce zase rozběhlo, ale mělo to být jenom zdání....tohle nebylo zdání, tohle nebyl klam, vážně se to dělo, jeho tělo včetně všech důležitých pocitových faktorů ožilo! Odhodil polštář někam stranou a zadíval se dolů...

Tommy ho líbal nejdřív jemně, jazykem si jen pohrával s citlivou kůží a všemi záhyby, prsty lehce pumpoval, přejížděl jimi nahoru a dolů, narážel jimi do svých vlastních rtů, které obklopovaly Adamovu erekci víc a víc, až ji v jediném zlomku vteřiny přijal do svých úst celou, dravý výkřik okamžitě následující se mu zavrtal do uší. Propustil Adama ze zajetí svých nenasytných úst a zvedl hlavu. Pousmál se a udělal to znovu, odměnou nebo spíš trestem mu za to bylo pořádné zatahání za vlasy, Adam se musel hodně ovládat, aby mu je z hlavy nevytrhal, měl obrovskou sílu a ve spojitosti s tímhle neuvěřitelným prožitkem to bylo pro Tommyho příliž nebezpečné. Raději ho nenechal pokračovat, protože se bál následků, dostavily by se moc brzy!

Přetočil Tommyho na záda a zalehl ho. Jednou rukou ho chytil za tvář a surově políbil, druhou mu bleskově vysvlékl kalhoty. Mohl by je z něj servat, že by z nich zůstaly jen otrhané cáry, kdyby chtěl, stejně už je potřebovat nebude, ale měl pocit, že by se hodilo ještě aspoň chvíli chovat se jako člověk.

Jakmile byl Tommy nahý, natlačil se Adam svým stehnem na jeho klín a párkrát jím zapohyboval, podobný výkřik tomu, co vydal on sám se vydral i z Tommyho hrdla. Adam v něm slyšel radost, zoufalství, nadšení, vzrušení, prostě všechno. Dokázal to rozeznat a cítil se díky tomu mocnější...a snad i šťastnější...ne, on takové pocity přece neměl, vždycky to bylo jen o uspokojení jeho chuti, takže i když se napil, ukojil svoje sexuální potřeby, mohl se cítit podobně jako člověk v té největší euforii, ale pořád to bylo jen uspokojení potřeb, důležitých k přežití!
Blízko jeho nosu zavoněla pořád ještě čerstvá krev v ráně na Tommyho prsou. Rychle ji ošetřil jazykem a pak se sesunul na stranu. Lehce políbil Tommho na rty...dal mu znovu pocítit té slasti a pak ho otočil na břicho. Sedl si obkročmo na jeho stehna a svou hruď přitiskl k vystouplým lopatkám. Jeho erekce se okamžitě setkala s prohlubinou mezi Tommyho půlkami, naprosto dokonale do ní zaklesla.. Blonďák pod ním vydechl, zvedl ruce nad hlavu a pokusil se něčeho chytnout, obličej zabořený do polštářů, v hlavě jedinou vizi...tu, která se během několika příštích chvil měla stát skutečností.

Chtěl něco říct, zakřičet na Adama, ať už to neprodlužuje, ale nezmohl se na nic, jen na rychlý dech a násilím tlumené steny. Ale proč je vlastně tlumil? Byli tu přece sami!! Ze sálu k nim doléhala další písnička, možná už desátá od chvíle, co se probudil na téhle zvláštní posteli, předtím však muziku nevnímal, možná se mu do jeho představ nehodila...

I kdyby nad tím chtěl přemýšlet sebevíc dlouho, další Adamův úkon by ho vytrhl z čehokoliv. Stačilo, aby ho začal líbat na krku, šíji a někde dole cítil příjemné, slibující tření a představil si při tom, jak Adam pohybuje boky...svůdně, chvílemi až líně, chvílemi velice úderně...možná že to ve své hlavě viděl ještě živější, těžko říct, na Tommyho by působilo už jen to, kdyby na něm Adam jenom ležel a nic nedělal. Jistě by dosáhl orgasmu i tak.

A pak se to stalo, Adam se oddálil a Tommy v místě jejich budoucího spojení ucítil chladné, vlhké prsty. Nevybíravě si klestili cestu, svým drsným způsobem zdolávaly poslední záchvěvy napětí v Tommyho těle. A než se stačil znovu pořádně nadechnout, už na tohle mu nevycházel kyslík, Adam do něj prudce vstoupil a přirazil tak surově, že Tommymu vytryskly slzy. Zajíkl se, zalapal po dechu a zakousl se do polštáře, který měl pod hlavou. Myslel si, že se tím saténem snad i prokouše, jak bolestivé to bylo. Tak moc! Skřípal látkou mezi zuby, ještě několik takových přírazů a zemře, byl si tím jistý, jenže všechno se rázem změnilo. Tohle jistě byla prvotní bolest, kterou vždycky na začátku cítil, tahle byla ale stokrát větší. Většinou uspovala pomalu, než se dostal do nějakého stavu odevzdanosti a vlastní rozkoše.

To co se dělo jen pár vteřin po tom, co do něj Adam vešel poprvé mu nahrnulo do očí nové slzy, které už ale s utrpením neměly nic společného. Každý další pohyb, každé otření, příraz...byl jak jeden samostatný orgasmus, jedno vyvrcholení za druhým. Možná ho nezažíval fyzicky, ale celé jeho tělo se přesně tak napnulo a v mozku měl v tom okamžiku naprosté prázdno. Takový nápor jeho organismus nemohl vydržet! Ve spojení s Adamovými steny to v něm zanechávalo výrazný pocit, který ho nutil říkat si, že tohle musí být zákonitě naposledy, kdy má právo si něco takového užít! Ale bylo mu to jedno, i kdyby měl už zítra umřít, nebo právě teď, věděl, že na jeho rtech zůstane úsměv. Naprostá spokojenost, všechny problémy vyřešené, žádný splín, žádný závazek... jen ryzí svoboda.

Ještě pár chvil si jí užívat, než bude konec a on se probudí s mlhavou vzpomínkou na tenhle nádherný sen, který se mu už nikdy zdát nebude! Jednou a dost, na víc nemá nárok...

"Ach..Tommy..!" přitiskl se Adam k jeho zádům a podebral ho pod pasem, zvedl se s ním do kleku a Tommu mu ovinul ruku kolem krku. Blíž u sebe už snad nemohli být, dotýkali se i palci u nohou. Rytmus jejich tření začal nabírat na rychlosti. Tommyho i Adamovy steny byly stále hlasitější, už přehlušovaly i hudbu ze sálu, kde se nejspíš dělo něco podobného, co na téhle polštářové posteli. Ale nemohlo to být tak divoké a spalující. Ti dva...jakoby k sobě odjakživa patřili, až tuhle noc byl ovšem správný čas na to se potkat. Pro Adama to byl významný bod na cestě jeho nekonečným životem, pro Tommyho konec nedůležitého života. Už nechtěl žít! Ne, bez Adama. Čekal na něj celou tu dobu, teď to věděl a to ho donutilo se rozhodnout....

Zarývající mu své nehty do břicha se Adam naklonil blíž k Tommyho krku. Už jen pár chvil, pár bezvýznamných okamžiků, ho dělilo od té slasti, která byla vždycky tak krátká, pro normálního smrtelníka kratší než jeden zážitky nabitý den. Přičichl k tepně, která se schovávala pod tenkou hladkou kůží, momentálně byla vystouplá a celá fialová, pouhým okem mohl zaznamenat, jak tepe, jak se pokouší protlačit přes kůži víc ven, jakoby k jeho nedočkavým rtům. A v tu samou chvíli už byly připravené i jeho tesáky.
"Uteč!" vydechl Tommymu do ucha, jenže ho k sobě ještě víc přitiskl. Všechno v něm křičelo, jeho tělo ještě nebylo dostatečně vybouřené, ale buňky potřebovaly potravu, mrtvé žíly chtěly být aspoň na malou chvíli ohřáté.
"Uteč ti říkám!" zkusil to znovu...nic. Žádný projev souhlasu...Tommyho tělo se sice napnulo, ale nebylo to tím, že by chtěl někam utíkat, bylo to vyvrcholením, skutečným, fyzickým, nekonečně dlouhým. Bohužel si v té agónii přimáčkl Adamovu hlavu ještě blíž ke krku. Bohužel, nebo bohudík?

"Nebudu utíkat, udělej, co chceš udělat, protože já to chci taky!" zašeptal do šera před sebou a pohladil Adama po vlasech. Pevně zavřel oči a chytil se jeho druhé ruky, která celou dobu spočívala na jeho břiše. Propletl svoje prsty s Adamovými a naposledy se zhluboka nadechl. Přesně tohle chtěl!!

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 kawaii ~ ^^ kawaii ~ ^^ | E-mail | Web | 20. července 2011 v 16:02 | Reagovat

Ahoj, pokud máš nějakou povídku,montáž fanvideo nebo klidně i grafiku, tak mi ji můžeš poslat na email..Moc ráda bych ji uveřejnila na mém novém blogu.. :)
Děkuji za přečtení tohoto komentáře :) Omlouvá se za reklamu :)

2 Karin Karin | 20. července 2011 v 16:44 | Reagovat

No ještě že tak,že ses probrala jina bych to odnesla ja krása krasaaaaaaaaaaaaaaaa. :-P

3 kawaii ~ ^^ kawaii ~ ^^ | E-mail | Web | 20. července 2011 v 18:45 | Reagovat

Jakože v těch povídkách jsou twins s Adamem nebo jak ?? :D I kdyby tak by to nevadilo...

4 kawaii ~ ^^ kawaii ~ ^^ | E-mail | Web | 20. července 2011 v 18:57 | Reagovat

Tohle je nádherný díl opravdu, už se těším na další ♥.
Ok dobře..Děkuji moc, že mi něco pošleš..♥

5 Alex Alex | Web | 20. července 2011 v 19:01 | Reagovat

Bože, já budu brečet :((( Fakt! Co když ho zakousne? Co pak? Jo, tak budou spolu ale.. bude to upír, už to nebude takový, už nikdy :( Ach bože, to je romantický :DDDD

6 Steva Steva | Web | 20. července 2011 v 19:50 | Reagovat

A keď ho pohryzie tak čo potom nenecháš ho zomrieť, že nie? :-D . No a ako to na konci  ako ku povedal aby utiekol no nechcel to bolo sladké :-P nech si s ním roby čo chce len dúfam. že sa mu to naozaj nesníva ;-)

7 Velvet Velvet | 20. července 2011 v 23:04 | Reagovat

Můj bože to koma tě nějak postrčilo k tomu nás ještě víc rozdovádět.. :D je to úžasný a jak ho posílá pryč..ježiši :-P

8 Dadushka Dadushka | E-mail | Web | 25. července 2011 v 3:00 | Reagovat

Hahaha, asi nie som normálna, že som sa celú prvú polovicu natriasala smiechom, však? :D Ani neviem, čo mi vlastne prišlo také vtipné... teda... aha, myslím, že to začalo vetou "Chci ochutnat tvojí krev!" a celkovo tomu, čo tomu predchádzalo a... ja neviem prišlo mi to trochu komické :D :D ehm... pardón :D
Potom čo som sa teda značnú začiatočnú časť úplne nevhodne tlemila (neviem ako sa to povie slovensky) smiechom, čomu teda pomohol aj Tommy, ktorý chcel vedieť ako chutí a ešte zopár udalostí, ktoré ma stále z nepochopiteľných dôvodov rozosmievali (ja naozaj nechápem prečo :D sedela som vedľa mami a umierala som tam smiechom, až chcela vedieť, čo to tam  tom notebooku mám). Ale potom... si ma úplne ohromila. A vlastne som tak trochu ohromila aj samú seba.
Stačilo totiž, aby som si prečítala vetu „Aniž by otevřel oči, po čuchu vyhledal krvavou stopu na Tommyho těle a celou ji slízl jazyke bla bla bla...“ a prestala som sa smiať, ako keby utne. Je to síce iba jedna veta, ale v hlave okamžite utvorila scénu ktorá.... z ktorej mám husiu kožu doteraz. Ako Adam Tommyho, ktorý je v totálnej extáze, drží za hrudník a zlízava jazykom krv, ktorá z Tommyho steká *krúti hlavou* Holy shit.

To, že sa do toho zamiešala tá krv.... spolu s tým, ako sa potom pobozkali a Tommy následne ochutnával svoju krv z Adama... *nepokojne sa ošije*.... trochu mi tam škrípalo, že Tommymu to tak chutilo, ale na druhej strane to tak bolo omnoho lepšie. Naozaj-naozaj-naozaj som nečakala, že ma niečo tak dostane. Ale tá krv proste.... tá predstava.... *husia koža*
Ohromujúce mi na tom príde to, že ma tak dostala len jedna veta, ktorú (ako je dosť možné) mnoho ľudí len tak prebehlo očami. Že stačilo, aby som zachytila taký malý detail, pridala do toho trochu mojej predstavivosti a bola som na pár minút KO.

Mhaha, teraz sa ale znovu smejem, pretože keď tak spomínam, tak som husacinu mala vždy, keď sa tam spomenula tá krv :D Ani som nevedela, aký som v skutočnosti masochista :D

Ehm no, späť k veci. Následne nastal krátka doba  útlmu, kedy sa so mnou nejako nič nedialo. A
potom... nasledoval asi ten najlepšie opísaný orálny sex, aký som kedy zažila. Teda, no, nebolo to dlhé ale... brrr... respektíve wrrr... jednoducho proste totálna bomba Extasy :D Asi som doteraz nemala šťastie na taký slash, kde by bol nejako rozumne opísaný, nejako ma to vždy prestalo baviť alebo sa mi to dákym spôsobom znechutilo, bo to bolo totálne od veci, ale toto madam.... toto už áno 8-)
Krásne, krásne, krásne plynule opísané. Spôsobom, ktorý sa mi čítal neuveriteľne ľahko (bo ako hovorím, orál sa mi väčšinou veľmi dobre nečíta, skôr mi to je nepohodlné) a pritom ma naozaj chytil a po ktorom som ostala s pocitom „sakra toto je fakt hot“.
A potom... no ja neviem, či ti tu mám opísať moje depresie, aké som behom nasledujúcich udalostí chytila, bo hoci sa mi to zdalo tak trochu... hmm.... bezduché (?)... no vieš, tak nejako mimo môjho gusta (čo nadväzuje na ten predchádzajúci komentár).... hoci sa mi to také zdalo, tak to bolo naozaj bom-bo-vo napísané, a už len to, že ma to v konečnom dôsledku nezaujímalo (pokiaľ nerátame krv :-P) no aj tak ma to dosalo do stavu „sakra prááááce to je faaaaaakt dobré“ snáď hovorí za všetko. Depresie mám preto, že som si musela dávať prestávky, aby som chvíľkami mlčky pozerala do prázdnej steny a nespokojne sa so slzami v očiach mračila, ako neschopne v skutočnosti píšem a že v takýchto scénach som totálna nekonkurencia *vzdych* vlastne ani neviem, či to ešte stále beriem tak tragicky a či  si práve nepodkopávam sebavedomie úplne zbytočne ale úprimne... nechce sa mi veľmi rozmýšľať nad tým, aký mám postoj k tomu teraz, preto ti len napíšem, aký som ho mala popri čítaní.

No a potom slávne „Uteč!“, ktoré bolo zodpovedné za zimomriavky na mojom chrbte. Holy shit.
Ja som si to asi urobila sama, pretože vtedy mi ako keby niečo brnklo do nosa a ja som si uvedomila, že ten Adam sa ho vážne chystá zahryznúť alebo čo. To naštartovalo reakciu: predstavila som si, ako ho tak naozaj zahryzáva a znovu ta KRV a sakra práce, ja som bola na chvíľu totálne mimo! Vidíš, mne hocikedy stačí len jednoduchý podnet, ja si to už spracujem po svojom :D

Tommyho posledná veta ma ale... schladila :D teda... znovu rozosmiala :D znovu ma vrátila do takého dékeho stavu, ktorý sa na to pozerá tak trochu s nadhľadom, možno preto, že znela znovu tak krásne osudovo, však vieme :-)

No nič to, hádam sa pustím do ďalšieho dielu, ale pred tým si asi kvapku schrupnem :-D Avšak som naozaj zvedavá, ako to ukončíš :-) (mám svoj typ (teda dúfam v neho) ale nikomu nepoviem :-P)

9 viv278 viv278 | 25. července 2011 v 16:31 | Reagovat

Boha... to je už moc :-D můj počítač to nezvládl a zkolaboval z toho :-D 8-O  super!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama