Lost Boys III.

19. července 2011 v 16:08 | Extasy |  Adommy Short Stories
A jestli mě budete zase osočovat z úmyslu vás zabít, tak..... to příště bude ještě horší:-))

Jinak i k tomuhle dílu mám speciální písničku. Jmenuje se Flesh (Maso:-)) a jako že ten text se k tomu hodí, to nemluvím o pocitech, které ve mě ten song vyvolává. No uvidíte sami:-)


Musel chvíli přemýšlet, kde vůbec je...tuhle noc už se o to několikrát pokusil, protože tomu snu prostě nevěřil. Určitě snil, co jiného by to bylo...ty lidi, ta hudba, ten člověk...ten muž! Procházeli spolu temnými uličkami a on vůbec necítil strach. Byl omámený nějakým kouzlem, svou vizí, kterou večer před odchodem do toho baru se jménem RUN_A_ měl. A pak vyšel ven a tam ho uslyšel. Podmanivý hlas plný příslibů... Kolik mohlo být vlastně hodin? Něco kolem druhé možná, ale nesledoval čas, protože to prostě nestíhal. Odehrálo se to tak rychle a zároveň to na něj působilo jak nějaká přeslazená romantická a ještě k tomu zpomalená scéna z filmu.



Pomalu otevřel oči...v nohách ještě cítil tepání předchozí písničky. A přitom v něm zanechávala dojem, že hrála možná před sto lety. Musel si vzpomenout! Bože, slyšel všechny ty lidi, jak křičí společně s ní...show me your teeth...vytrhlo ho to z polibku...z úžasného dráždivého polibku, kterému se naplno odevzdal, protože se mu odevzdal i ON! Jenže pak ho něco přinutilo otevřít oči a on to uviděl...show me your teeth...řady bílých vyleštěných zubů, ne ovšem rovné, jako u normálního člověka. Ty řady byly narušené, každá z nich dvěma ostrými kužely. Bolel ho krk, než si uvědomil, že si ho může vykroutit, jak se snažil všechno zachytit pohledem. Nebyl mezi lidmi, jistě, ne všichni na něj cenili svoje tesáky, ale i tak, jeden stačil na to, aby se mu podlomila kolena a on začal padat k zemi, někdo ho zachytil, to ještě stihl zaregistrovat, než ho pohltila tma, jeho vlastní tma!

Tommy zamrkal a nejprve se podíval, na čem leží, bylo to totiž velice pohodlné. Nedalo se to ani přirovnat k posteli, neviděl nikde její rám, neměl pocit, že leží na nějaké matraci, to pod ním bylo hodně měkoučké, příjemné, nikterak neohraničené. Otočil se na bok a uvědomil si, že jsou to polštáře. Snad sto malých i velkých saténových polštářů v rudé a černé barvě. Škubl sebou, protože za svými zády zaznamenal pohyb. Napadlo ho při tom, že by si ještě chvilku rád v té záplavě bordelových doplňků pohověl, ale asi mu to nemělo být přáno. Netušil.

"Něco tě vyděsilo Tommy?" promluvil k němu už známý hlas. Tommy se otočil na druhou stranu a v rychlosti při tom přelétl pohledem po celé místnosti, pokud se to tak ovšem dalo nazvat. Neviděl stěny, jen těžké sametové závěsy, byly prostě všude. Ozářené několika svícemi na vysokých mosazných svícnech házely zajímavé odlesky, které se teď odrážely i na dlouhém černém plášti příchozího a tazatele v jedné osobě. V intimním světle vypadal Adam příliš neskutečně, aby Tommy uvěřil, že už nespí. Ale jemu celá tahle situace od chvíle, co vyšel z baru připadala neskutečná, takže se ani moc nedivil. Jen by ho zajímalo, co znamenaly ty hororové výjevy předtím a stalo se to vůbec tuhle noc?

"Kde to jsem?" zachraptěl Tommy, měl hrozné sucho v ústech, zatoužil po vodě, připadal si jak po té největší opici, jen hlava ho nebolela. Zavrtal svůj pohled nejprve do Adamovy tváře a pak jím ještě rychle přejel celou jeho postavu. Tenhle člověk...byl prostě dokonalý!

"Teď už jsi u mě, ale hudba z klubu nám bude dělat společnost!" řekl Adam zastřeně, velice pomalu při tom pohyboval rty, zas ten zpomalený film...ještě pomaleji si svlékl svůj černý kabát, až teď Tommymu došlo, že je celý z kůže, předtím to nevnímal, protože ho zaujala jiná, o něco víc chladnější a přesto vroucná. Potkal tu nadpřirozenou bytost vůbec dneska? Raději se zaměřil na Adamova slova, i když to bylo hodně nebezpečné, jeho představivost jakoby mávnutím kouzelného proutku začala naplno pracovat. Nejprve se zaposlouchal do až nepřirozeného dunění přicházejícího odkudsi, které bylo ovšem v zápětí doplněno lehce elektronickým mužským hlasem. Tuhle písničku tedy neznal, ale nezajímala ho tolik, jako předtím ta šlapavá v sále. Nebo byla naopak až moc vlezlá...její tóny dohromady s obrazem, který měl před sebou vytvářel v jeho hlavě až zvrácené fantazie, plné divokých sexuálních hrátek, sdílených právě s Adamem.

Pokusil se zvednout, bylo to dost obtížné v té záplavě polštářů, neměl si o co zapřít ruce. Až teď si shlédl i sebe. Jeho kožená bunda byla pryč, doufal, že se s ní ještě shledá, měl ji moc rád, ale co na tom záleželo, měl snad v úmyslu někam jít? Vůbec někdy? Nakonec se mu podařilo zapřít aspoň lokty. Když se uvelebil podle svých představ, znovu se podíval na Adama. Stál na svém místě, před jedním z těžkých černých závěsů, jednu stranu tváře mu osvětlovala záře nedaleké svíce, druhou měl temnou, pohlcenou stínem. I tak jeho oči opět plály. Tommy viděl i to druhé, které by u normálního člověka v té tmě vidět nebylo.

"Co jsi zač. A co se to stalo tam vedle? Viděl jsem něco..."
"Co jsi viděl Tommy?" přerušil ho Adam, nebo spíš tušil, že se v těch místech Tommy zarazí, protože se bál, nebo možná nechtěl dokončit svojí úvahu. Děsila jej samotného, byl to sen, jako tohle všechno okolo něj. Adam ucítil ten strach, byl blíž než předtím. Chutnal tak sladce, převaloval jeho chuť na jazyku a nechtěl ji nikdy spolknout. S touhle chutí si ho vezme, bude ji mezi nimi cítit až do konce, než se definitivně rozhodne, co se svým dnešním přídělem života udělá!

"Já...viděl jsem spoustu bledých tváří, všichni tam byli jak křída a jejich zuby...!" odhodlal se Tommy nakonec promluvit o svých vizích, kterým ve skutečnosti nevěřil, že opravdu existují, že se staly, podvědomí mu ale říkalo, že pokud to vysloví nahlas, uleví se mu. Nic takového, pořád na to myslel, společně s dalšími až moc živými obrazy, které mu nutilo pro změnu jeho tělo. Nervy v něm, smysly a vzrušení. Adam k němu přistoupil blíž a Tommymu se tak naskytl pohled na celou tvář, díky tomu ty žluté oči přestaly tak plát, už nebyly výrazné, smyslný nádech jim však zůstal.

"Byl to jen sen Tommy, se mnou se nemusíš už ničeho bát!" uklidňoval ho Adam proti své vůli. Vždyť to co mu na něm nejvíc chutnalo byl právě jeho strach. Cítil, jak se mu po jeho ujištění ztrácí ta fantastická chuť z úst, neměl z toho ale zklamaný pocit, což taky nechápal. Dnešní noc byla celá vyjímečná, několikrát už se přistihl že přemýšlí nad věcmi, které normálně jako upír neřešil, nebo vlastně ani nemusel, nebyla to jeho povinnost a už vůbec ne přirozenost. Co z něj najednou dělalo ryzího člověka s lidskými pocity? Že by jeho dnešní úlovek? Měl Tommyho vyhlídnutého už dlouho, ale neodvážil se, něco ho táhlo vždycky zpátky, odhodlal se až tuhle noc...možná že si měl právě uvědomit, co ho tak ovládá!

Adam - cítím se zvláštně! Zvláštně hezky! Dívám se do tvých hnědých jasných očí a představuju si, jak by vypadaly, kdyby měly stejnou barvu jako mám já....jak bys vypadal ty celý, kdybys byl jako já? Nikdy jsem si tuhle otázku nepoložil, nikdy nebylo proč, ale tuhle noc se všechno obrátilo proti mně. Sleduju tě, pohledem plným zájmu, natahuješ ke mně ruku...nejspíš tě moje poslední slova opravdu uklidnila, byl bych za to rád a zároveň ne. Nevím, co si o tom všem myslet, vnímám jen tvůj tajemný úsměv, který náleží mě, ne tobě! Obrátili jsme si snad role...ne, nevadí mi to, rád ti v tom zbývajícím čase, který máme podlehnu, většinou podléhám, protože vím, že na konci překvapím. Co bude ale v našem případě?
Jdu k tobě, kabát jsem dávno odhodil někam stranou, je tak těžký, i když v něm vypadám dobře, nesnáším ho! Pořád ke mně natahuješ svojí ruku, čekáš...na mojí reakci, jestli jí konečně přijmu, to tě vážně tolik ovládám, nebo jednáš z vlastní vůle? A pak pootevřeš rty, přivřeš oči a řekneš, že mě chceš...neee, to jsem měl říct já, já tady velím a ty se máš podřizovat! Cítím, jak mě tvoje slova začínají ovládat, mě, ne tebe, ale i tak si vezmu co mi patří, protože tuhle noc mi patříš právě ty!

Tommy - mám z tebe neblahý pocit a stejně se tě nebojím. Neublížiš mi, protože sis mě vybral. Čekal jsi na mě ve tmě a teď tě konečně vytáhnu na světlo, pokud budeš ovšem chtít. Pořád se zdráháš, pořád na něco čekáš. V životě si všímám věcí kolem sebe, ač to tak občas nevypadá, ale vidím na tobě, že tě moje slova dostala. Přivedla tě do rozpaků. Chvíli jsem si myslel, že jsi tvrďák, že jsi vážně upír, ale žijeme v moderní době, nevěřím na pohádky, věřím jen na tuhle úžasnou noc, nic dalšího už si nepřipouštím. Tak pojď blíž, nepodávám ruce jen tak někomu a ty jsi víc, než co jsem si vždycky přál!
Říká se, že najdeš nebo potkáš to, po čem jsi toužil ve chvíli, kdy to nejmíň čekáš. Nevěřím už těmhle kecům, věděl jsem to, já byl prostě přesvědčený, že se dneska něco stane. A ty jsi moje výjimka, která potvrzuje pravidlo. Ostatní ať se řídí čím chtějí, nezáleží už mi na nikom, jen na tobě!!!

Adam měl pocit, že slyší Tommyho mluvit, i když se na něj stále jen díval a jeho ústa, tak sladká a poddajná byla sice mírně pootevřená, ale bez známky pohybu. Byla připravená na další polibek, to jediné Adam dokázal vyčíst z té přívětivé tváře. Mohl mu vidět do hlavy, ale dnes večer si to zakázal. Sliby a příkazy dané na začátku noci se nedaly porušit!
Bál se, že jakmile se té horké nabídnuté dlaně dotkne, nebude cesty zpátky! Problém byl v tom, že nevěděl z čeho. Ze svého podlehnutí snad? Nebo naopak ze své přirozenosti?

Píseň doléhající k nim z klubu nabírala na intenzitě, s každým tónem byla víc a víc naléhavější, stejně jako Adamův pohled a Tommyho vzrušení. Jedno slovo za druhým se oběma vpíjelo do uší, do mozku, do každé buňky jejich vzrušených těl, která se ještě ani nedotkla!

Push up to my body - sink your teeth into my flesh!!

Adamovy prsty pomalu vklouzly mezi ty Tommyho a ten je okamžitě uvěznil v pevném sevření. Jen lehce zatáhl, aby Adama pobídl sednout si k němu. Nespouštěl z něj svoje oči, ta bledá tvář ho fascinovala, víc než předtím...konečně si v hlavě urovnal svoje myšlenky, ač se zprvu zdála prázdná. Věděl přesně co chce a že to taky dostane, i když to bylo snad poprvé, co v sobě cítil tak velké odhodlání. Zvedl se do sedu a pak chytil i druhou Adamovu ruku. I s tou si propletl své prsty a pak obě jeho paže ovinul kolem svého pasu.
"Jsem v tvojí moci. Netuším jak se to stalo, jen vím, že mi to nevadí, naopak, chci to! Chci tebe!" Tommy se přitiskl hrudníkem na Adamův a lehce mu dýchl na rty, snad ve snaze mu je trochu zahřát, než ho znovu políbí a v tom polibku se navždy ztratí. Pak už mu nebude vadit, že zase chladnou, protože ho budou pálit jiným způsobem!
Dlouho si Adam prohlížel Tommyho tvář. Byla tak blízko té jeho, tak horká, tak moc lidská, plná citlivých bodů, které chtěl přimět k ještě větší citlivosti. Sám cítil hřejivé dlaně ve svých, za Tommyho zády, každý kousek jeho těla, kterého se dotýkal žhnul...a co dokáže s ledem udělat oheň?
"To já jsem v tvojí moci!" zašeptal Adam. Zavřel oči a pousmál se...protože věděl, co bude následovat, znal všechny výrazy v lidských tvářích, ty statečné, bojácné i...plné hravosti. A přesně tak se zatvářil Tommy, jakmile Adam dořekl poslední slovo. S blaženým úsměvem se nechal od blonďáčka svalit do polštářů.
"Tím líp pro mě!" řekl Tommy a při tom se usadil na Adamově klíně.

Adam už měl rozehřáté paže, dlaně taky a tohle bylo zvlášť citlivé místo na ohnivý útok, který nemohl ani náhodou ustát. Jeho ruce vylétly k Tommyho bokům a surově je sevřely, protože prostě neodhadly svojí sílu. Jen reagovaly na intenzivní záchvěv chtíče v Adamových slabinách. Mladík nad ním bolestně sykl, jenže jeho výraz pro utrpení se okamžitě změnil na něco docela jiného. Tommy si uvědomil, že se mu ten stisk líbí, co víc, měl pocit, že se mu Adamovy chladné dlaně protlačí i skrz kůži, on hořel a Adam chladil. Kdyby si to představil trochu nadsazené, šla by od místa jejich doteku pára. A to měl na sobě ještě všechno oblečení.
Jako kdyby ho Adam slyšel, zvedl se do sedu, takže mu Tommy sklouzl po kožených kalhotech na stehna, trochu se při tom uvolnil, ten předchozí dotek byl už k nevydržení. Čím déle to bude protahovat, tím déle bude Tommy žít a on ho nechtěl jen tak chladnokrevně zabít. Toužil mu dát potěšení, něco , co ve svém mladém životě ještě nezažil, dát mu šanci si to aspoň chvíli myslet, s blažeností zemřít. Mít tu nejkrásnější vzpomínku před očima až je zavře a vydechne naposledy bez jediné kapky krve v těle.

Jeden po druhém začal rozepínat onyxové knoflíky na své košili, Tommy ho ale zadržel. Odtáhl jeho ruce pryč a pokračoval tam, kde Adam skončil. Lemy přiléhavé košile už nebyly svázané, mohly odkrýt víc z Adamova bledého těla a Tommy se až nadšeně zahleděl na pruh světlé kůže mezi černými okraji látky. Lehoučce pohladil prstem prohlubinu mezi Adamovými klíčními kostmi a pak jím sjel velice pomalu dolů, pod svým dotykem cítil každé napnutí, všechny reakce Adamova těla na tenhle letmý, zdálo by se neškodný dotek. Pousmál se a k jednomu prstu na plochém Adamově břiše přidal i další. Sám si chtěl hrát, natahovat to, něco mu říkalo, že tohle je naposledy, kdy se bude moct takhle skvěle cítit a nechtěl to pokazit nějakou zbytečnou netrpělivostí, jenže ta kůže tak příjemně chladila, měl celé tělo v jednom ohni, aspoň dlaním ulehčit. Se zatajeným dechem je obě přiložil na ledovou kůži a pak si vydechl úlevou.

Adam vnímal každý Tommyho nádech i výdech, některé byly tiché, jiné výraznější, pro něj a jeho zesílené smysly třikrát tolik. A když na břiše ucítil ty horké dlaně, jeho hrdlo zareagovalo obdobně. Vypustilo do Tommyho tváře skoro až trpící sten, hned potom byl Adam donucen zaklonit hlavu, nemohl se na to dívat, všechno mělo svůj čas a každý podnět, který ho popoháněl kupředu, ještě blíž k extázi způsoboval zvláštní svíravý pocit v jeho mrtvém srdci. Jenže v zápětí se Tommyho ruce začaly na jeho těle pohybovat. Stoupaly zase výš, za sebou nechávaly stopy ohřáté kůže a pak se přemístily pod lemy košile, někde v úrovni Adamových prsou. Velice nenápadně pohladily obě bradavky, než se vydaly k ramenům. Jediným pohybem z nich stáhly košili!

Tommy se zadíval na nadpozemský výjev před sebou. Už věděl, že má Adam nádhernou tvář, ale o těle, zatím té jedné části pouze spekuloval. V jeho zběsilých představách, které tu noc měl, snad i díky hudbě, místu...na tomhle nezáleželo, jenže když se před ním objevila ta mužná hruď, ploché břicho a široká ramena, přestal na okamžik dýchat.
Pořád snil, už si tím byl jistý a docela se mu zamlouvalo, že si svůj sen může řídit sám. Nikdy ho ten zrádný mozek nenechal dojít tak daleko, vždycky šlo jen o náznaky. Jako kdyby tohle bylo skutečné, ten nejživější a zároveň nejpůsobivější sen v jeho životě.
Zjistil, že ho pozorují Adamovy oči. Už se tolik neleskly. Pořád měly ten zlatavý nádech, teď byl ovšem trochu zastřený...potemněly!

Bite into me harder - sink your teeth into my flesh

Měkký čistý polibek uprostřed hluboké noci. Všechny předchozí byly nic ve srovnání s tím, který oznamoval začátek konce. Vyprahlé Adamovy rty se vpily do vyprahlých Tommyho, každý z nich toužil po jiné tekutině, ale ani jeden na ní nedokázal pořádně myslet.
Chuť, kterou teď Adam cítil neměla nic společného se strachem, byla ovšem velice příjemná, ba co víc, chutnala rozhodně lépe, než všechny lidské pocity, kterým tak rád podléhal, aby je později mohl ovládnout.
A pak se dostavila vlhkost. Chuťové buňky začaly naplno pracovat. Ledové a horké sliny smíchané dohromady někde uprostřed spojení jejich dychtivých jazyků. Tvrdé dobívání.....zářezy zubů na rtech....

Tak a teď jsem upadla do kómatu:-))
Pokračování příště:-)
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 19. července 2011 v 17:36 | Reagovat

Tak ty nás chceš zabit,ne jednou,ale dva krát za sebou.žádne upadaní do komatu,šup šup psat.

2 Alex Alex | Web | 19. července 2011 v 20:17 | Reagovat

Do kómatu.. Komatu, jo? .. Fáááján!! *chcíííííp*

3 Extasy Extasy | Web | 19. července 2011 v 20:25 | Reagovat

[2]: Já upadla do komatu z toho jak jsem to psala:-D Myslíš že to neprožívám :-P

4 Velvet Velvet | 19. července 2011 v 21:59 | Reagovat

Se asi jako zblázním ne?? :-D Má drahá momentálně na koma nemáš nárok...DOPSAT O_O  :-D  :-D

5 Steva Steva | Web | 19. července 2011 v 22:07 | Reagovat

kurnik ja mám dosť ako to bolo super nedýcham hej ja mám čo povedať ja tiež upadnem do kómy :-D  :-D  :-D s toho čo tu čítam :-) takže ak ma nechceš mať na svedomí tak tu hoď hneť ďalšju :-D  :-D

6 kawaii ~ ^^ kawaii ~ ^^ | E-mail | Web | 20. července 2011 v 12:25 | Reagovat

Do komatu xDD...
Moc se těším na další.. :)) snad tu bude brzy :D :)

7 Dadushka Dadushka | E-mail | Web | 24. července 2011 v 18:56 | Reagovat

hahaha, Extasy ja z teba asi skapem, to kde si to sekla prosím ťa? :D

Prvá vec... tá pesnička! O_O
Sakra práce!
To je....!!! O_O
*slint slint*
(asi toľko k nej poviem)

čo sa kapitoly týka... hmmmm ja neviem, ako.... oh áno, je to veľmi dobré napísané akože áno, akože veľmi veľmi dobre, akože úplne super, ja ale asi dneska nemám náladu :-D :-P
Dajako mi to.... vôbec mi to nejako nesedí, neviem či je to tým, ako sú spracovaní, alebo tým, že tam toho saténu a tej osudovosti bolo na mňa až príliš... :-D

AVŠAK

Vieš jká ja som na čítanie fajnová (:-D), to že mi to nesadlo nemení nič na fakte, že to je naozaj naozaj naozaj veľmi vydarená vec :-)

8 Extasy Extasy | Web | 24. července 2011 v 19:13 | Reagovat

[7]: Ta písnička je viď:-D brrr, pořád z ní mám ještě husinu a dá se na to představit spoustu jiných věcí než tohle. Jinak, plně chápu a vím že jsi fajnová ;-) proto jsem ani nečekala, že to budeš číst, je to červený brak, protkaný silnými osudovými city, tak vzdáleno od reality:-D Obdivuju tě, žes došla až sem a moc si toho vážím, ale nenutím tě k tomu, fakt ne:-)

9 Dadushka Dadushka | E-mail | Web | 25. července 2011 v 0:55 | Reagovat

[8]: nooo hej, ja si práveže predstavujem... niečo akčnejšie :-P
Ale to teda je... pesnička s veľkým P.... mám ju tu na repeate celý večer :D

Tak čo ti mám povedať, na začiatku človek nevie čo ho čaká :D :D
Som ale DOSŤť pobavená tým s akou chladnou kritikou k svojmu dielu pristupuješ :D :D :D :D :D

10 viv278 viv278 | 25. července 2011 v 13:45 | Reagovat

Kriste to je věc, ještě že nemusím na další díl čekat :-D

11 Extasy Extasy | Web | 25. července 2011 v 13:48 | Reagovat

[10]: No jo Viv, tys přišla k hotovýmu:-D

12 Ronnie Ronnie | E-mail | Web | 9. srpna 2011 v 19:42 | Reagovat

awesome song :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama