Escape 7.

28. července 2011 v 16:03 | Extasy |  Escape
Do háje, kde se to ve mě pořád bere??:-) Dobře, tenhle díl se mi psal trochu hůř, po vašich (a mých:-D) pochvalách včera jsem měla strach, abych v dalším dílu nesklouzla někam do stereotypu, prostě jsem to psala trochu s obavami, abych vás nezklamala. Tak já si fakt myslím, že ne, že vás nezklamu, nějak si to prostě užívám, ty dva a věřím, že je to na tom znát:-)



Jo a ještě jedna věc...nevím jak na vás, ale na mě (Jay) Sutan působí jako aktiv, takže se připravte na to, že se v tomhle stylu i ponese tahle povídka, abyste pak nebyli překvapení miláčci:-)


Pípnutí mobilu, jako na potvoru, zrovna teď! Co jsem komu udělal, nejdřív ti dva kluci a teď tohle! Jay zalovil v kapse a vytáhl svůj mobil, na který se s neskývanou nechutí zadíval.
Bylo to tak, nechal se od Adama políbit, nebo to byl on, kdo první začal? A byl to vůbec polibek? Takové trochu roztomile stydlivé uťukávání, jako jeho první pusa v parku pod obrovským dubem, kde se schovával se svojí spolužačkou před deštěm. Ne ne, tohle bylo jiné, jeden obrovský rozdíl...Adam nebyl holka! Byl jeho klient, který mu pár minut před tímhle polibkem řekl, že s ním nechce spát, že chce, aby si tenhle večer užil podle svého. Ať se na to Jay podíval z jakékoliv strany, začátek večera, noci, schůzky, to je jedno jak to nazval, se mu líbil víc, než by byl ochotný přiznat. Proč všichni ostatní jeho zákazníci nebyli aspoň z poloviny takoví jako Adam? Co ho na tomhle klukovi tak moc fascinovalo? No jistě, něčemu se smál a nechtěl mu to říct...

"Nezvedneš to?" reagoval Adam na vytrvalé pípání Jayova mobilu v ruce. Vlastně se na ten telefon dívali oba. Falešná naděje, že jejich pohledy otravný zvuk zastaví. Raději odvrátil hlavu a ještě víc se přitiskl ke zdi za svými zády, najednou si přál být neviditelný. Aby si Jay mohl ten hovor vyřídit, aby si uvědomil, že mu Adam třeba chybí a z mnoha dalších nesmyslných důvodů.

"Halo?....ahoj Charlie...!" v Adamovi hrklo, když vedle sebe uslyšel úplně jiný hlas. Zapomněl na svoje soustředění a otočil hlavu zpátky na Jaye. Zase z něj byla Raja! Když spolu mluvili oni dva, představoval si, jak se asi Jay tváří, ale něco podobného, co právě viděl, by ho nenapadlo ani v nejmenším. Jay měl najednou ve tváři takový zvláštní blažený výraz, jako kdyby mu někdo jednu po druhé strkal do pusy kostičku čokolády. Smyslně přivřené oči, jeho pleť jakoby ještě víc zjemněla. K Adamově štěstí nebo smůle mluvil opět anglicky, začínal si myslet, že snad nemá ani české klienty.

Udělal od Jaye pár kroků, směrem ke schodišti a pak se na něj významně podíval. Jay pouze přikývl, jakože chápe, na okamžik při tom sundal tu svojí Raja masku a pak jí zase nasadil, bylo to neuvěřitelné, jak rychle to dokázal.
Ještě když Adam sestupoval po schodech do nižšího patra, přes celkem hlasitou hudbu, která ho jakoby vítala, slyšel zřetelně eroticky zabarevený hlas. Na jednu stranu měl husinu po celém těle, ale na druhou...proč se mu to tak moc nelíbilo? To že Jay mluvil s někým jiným po telefonu takovým hlasem?
"Promiň zlatíčko, dneska už něco mám, zkus mi zavolat zítra!" zněla jeho další věta. Adam se na schodech zarazil a přes veškeré výčitky vůči sám sobě, jakože cizí hovory zásadně neposlouchá, ještě víc nastražil uši.
"Ale no tak Charlie, někdy dokážeš bejt fakt hodně zlobivej kluk..." Adam těžce polkl a sevřel v prstech zábradlí, kterého se celou dobu bezmyšlenkovitě přidržoval. Bože, jestli mu něco podobného Jay jen jednou jedinkrát řekne, tak ho asi uškrtí...znělo to tak hrozně lacině!!

Na nic nečekal a seběhl schody až do suterénu, u dvoukřídlých vchodových dveří seděl tak dvacetiletý kluk a natahoval k němu ruku s razítkem. Adam nejdřív trochu nechápal, ale když mu ten mladík chytil zápěstí a položil na něj razítko, došlo mu to.
Krátce se ozdobu na své kůži zadíval, dvě písmena spletená v sobě R a G. Razítko reagovalo na ultrafialové zářivky, takže venku na normálním ať už denním nebo umělém světle prostě vidět nebude. Zaplatil požadované vstupné a pak byl konečně vpuštěn do víru taneční zábavy.
Jen co se před ním rozprostřel obrovský klub napěchovaný lidmi, zadoufal, že ho Jay najde, nejradči by zůstal u dveří a počkal na něj, jenže to už ho někdo chytnul za ruku a vtáhl na parket, mezi ty ostatní gaye a lesbičky...ano, už nahoře Adamovi došlo, že tohle nebude heterácká diskotéka, stačili ti dva kluci, co je vyrušili při polibku.

"Ahoj, ty jsi tu sám?" ozvalo se blízko jeho hlavy. Super, nebyl v sále ani dvacet vteřin!! Otočil se po hlase, nerozuměl mu, snad jen tomu pozdravu, ještě ke všemu se ztrácel v dunivých tónech taneční hudby. Musel uznat, že ten kluk co na něj promluvil byl skutečně kus. Blond vlasy, modré oči, roztomilé ďolíčky ve tvářích, když se usmíval a jasný submisivní typ, tací Adamovi vyhovovali nejvíc...ne, Jay nebyl submisivní typ...
"Ahoj..ehm promiň...mluvíš anglicky?" zvedl Adam tázavě obočí. Jak byl na toho kluka zahleděný, vůbec si nevšiml, že se vedle něj objevil další, vyšší, s tmavými vlasy, hnědýma očima, snědou pletí...
"Hele, Maxi, nech ho být, ten je můj!" zavrčel na blonďáka Jay a pak se na Adama přeslazeně usmál. Při tomhle úsměvu se Adam svých milovaných obloučků kolem koutků rtů bohužel nedočkal.
Max si přeměřil svého soka vražedným pohledem a kvapně dvojici opustil.
"Koukám, žes ještě nestačil dojít ani k baru....je to tu úžasný, že jo?!" Jayovi úplně svítily oči, když to říkal, bylo očividné, že tenhle klub miloval a rád se do něj vracel, možná i kvůli klientům, nebo jiným šlapkám...
"Ten Max..." švihl Adam hlavou směrem, kudy blonďatý andílek odešel "...je to kolega?" nevěděl, jak jinak by to měl říct a nechtěl se nějak ztrapnit takovým tím zdlouhavým vysvětlování, hledáním vhodných slov, zbytečných gest rukou, jakože tohle Adam dělal hodně rád....ne...lepší je zeptat se na rovinu.
"Jo, Max. Vypadá jako anděl, ale je to pěknej hajzlík, natáhnul by tě!" to už se musel Jay k Adamovi naklonit blíž, aby ho vůbec slyšel, v klubu byl opravdu hrozný rámus.
I když se kolem mísilo milion nejrůznějších vůní smýchaných s odérem potu rozvášněných tančících těl, Adam zřetelně poznal Jayův Cassai, byla to nádherná vůně, neobyčejná, exotická a podmanivá. Na chvíli zavřel oči, aby si trochu ujasnil svoje myšlenky.
"Já bych to stejně nepoznal, nevím ani kolik si bereš ty!"

"Nikdy jsi neměl v posteli šlapku?" podivil se Jay a ještě víc se k Adamovi přiblížil. Vlastně to byla nutnost, parket byl narvaný k prasknutí, každý z tančících měl ke svému řádění asi tolik prostoru, jako byl objemný on sám.
Adam zavrtěl hlavou a při tom si uvědomil, že už se mu hudba vkradla do boků protože jimi lehce pohyboval, jen tolik co mu těsný prostor dovoloval.
"Páni, no, ale když na tebe tak koukám...nedivím se, určitě máš každýho na kterýho si ukážeš...sundej si tu bundu!" vyzval ho Jay a Adamovy boky se zastavily v půli pohybu. Tohle snad opravdu uměl jenom on, dát do jedné věty dvě a více témat, nejlíp úplně rozdílná. Takže si podle Jaye můžu vybírat a teď mám sundat bundu...opakoval si Adam v duchu to nesouvislé souvětí, které na něj Jay právě vybafl, donutilo ho to k opravdu širokému úsměvu.
Jediným pohybem ze sebe schodil bundu a podal ji Jayovi, který k ní přidal i svojí.
"Zase sis na něco vzpomněl?" probodl Adama lehce vyčítavým pohledem, zajímalo by ho, jestli se někdy dozví, čemu se venku Adam tolik smál a pak zvedl ruku nad hlavu. Při tom se od svého společníka odvrátil.
"Beth, miláčku, mohla bys?" jako kouzelná víla se vedle nich zjevila drobná dívka s dlouhatánskými červenými vlasy a opravdu výrazným makeupem a bez řečí s tím nejsladším úsměvem, jaký kdy mohl u holky Adam vidět přebrala od Jaye jejich bundy a během vteřiny s nimi zmizela v davu. V Adamovi se na okamžik obrátilo všechno vzhůru nohama a rychle si sáhl do kapes. Uf, mobil, peněženka a klíč od pokoje...všechno měl u sebe, díky bohu.
"Neboj se, pohlídají to!" všiml si Jay Adamova strachu v očích a pak na něj mrknul.
"Beth, hezká že jo? Kamarádka, je to přítelkyně majitele klubu, nejhodnější holka co znám!" Jay si neodpustil tón hrdosti ve svém hlase a Adam se musel pousmát. Možná by to i komentoval, kdyby na to ovšem bylo co říct. Ve své podstatě ho tyhle chvilky Jayových slabostí upřímně těšily a okouzlovaly, v takových okamžicích to totiž byl obyčejný, možná i trochu nejistý kluk s běžnými problémy a starostmi, přesně takový, jaký chtěl být Adam momentálně sám.

"Tak co, budeme tančit?" zeptal se Adam se zvednutým obočím. Jay se zamyslel a v tu chvíli do něj někdo zezadu vrazil, tentokrát neúmyslně a když skončil namáčknutý na Adamově horkém těle, obalen jeho pevnými pažemi, zvedly se mu koutky do provokativního úsměvu.
"Myslím, že už tančíme...!"

Mohli na tom parketu strávit deset minut, možná to bylo i déle, čas se Adamovi sléval do jednoho jediného okamžiku, nebo spíš do situace.
Všichni spolu tančili v párech, všichni se k sobě tiskli, ale kamkoliv se podíval, neviděl v tom nic tak vzrušujícího, jako když se jeho a Jayovy boky pohybovaly v těsném souznění, dokonale doplněné rychlejším rytmem nějaké neznámé nekomerční písničky, jejich pohledy propletené do sebe, bez šance ten uzel rozmotat... Dokázali se spolu bavit, možná ne na klasické úrovni, pořád v tom byla provokace, ale něco už si přeci jen řekli a pak spolu dokázali mlčet. Jako kdyby je někdo vyměnil, jako kdyby proti sobě někdo postavil dvě osoby, které reagují pouze na smyslové podněty toho druhého. Dech - čich, hlas - sluch...hmat...chuť!
Tohle už se vážně nedalo vydržet. Jakmile Jay cíleně přitiskl svoje boky k jeho, zatočil se s Adamem celý sál, ne-li svět. Tak moc ho chtěl. Znovu ho líbat, ale pořádně, bez možnosti nadechnutí, dokud by se mu Jayova chuť nedostala do každé buňky jeho těla. A hladit jeho hladké křivky, zkoumat je, objevovat...

Adamova dlaň vjela pod Jayovo tričko a vyhledala prohlubeň bederní páteře. Prsty po ní vyjel až mezi lopatky a donutil Jaye, aby se k němu víc přiblížil svojí hrudí. Jestli to byl Adamův plán Jay netušil, ale jeho ruce se automaticky vydaly po silných pažích směrem ke krku a ten pak pevně objaly, celé tohle několika vteřinové dobývání bylo doprovázeno lehkými povzdechy obou mužů, to že se Adamovi podlamovala kolena, jen co se dotkl Jayovy horké kůže na zádech se snažil nevnímat, nebezpečně mu zacukalo v klíně. Ani na moment při tom neuhli svými pohledy, vpíjely je do sebe, vstřebávali, možná zvažovali svoje možnosti, Adam sám nebyl schopný rozpoznat, který pocit v jeho hlavě hraje první housle, ale tak to měl při tak těsném kontaktu s jinou osobou pokaždé. A přesto to teď bylo o dost jiné, což si nedokázal rozumně vysvětlit.

A pak se jeho rty ocitly v zajetí těch plných, měkkých a nebezpečně svůdných. Zase jen lehký dotek, proč mu to Jay dělal? Připravoval ho snad na něco ještě víc spalujícího? Bože, ne...jestli mě zdolá jedinou pusou, tak už asi vážně nejsem v pořádku...slyšel Adam svůj vnitřní roztřesený hlásek, ano, najednou byl vyklepaný strachy. Nechtěl se tomu tak snadno poddat, kdyby nešlo o Jaye, ale o někoho jiného, možná. Otázkou zůstávalo, jestli by s ním takový dotek od kohokoliv jiného dokázal udělat právě tohle. Jeho prsty se po páteři sesunuly dolů, o něco níž, než svojí cestu začaly. Zasekly se o pásek Jayových kalhot, jakoby někdo nechtěl, aby pokračovaly dál. Rozhodl se nerespektovat tohle nesmyslné přání, které nikdo nevyslovil a jen velice lehce prsty zasunul za opasek a zapřel se o něj. Zas ten výdech do jeho pootevřených rtů. Jayův výdech, jen co udělal svoje nenápadné gesto. Adam při tom myslel na milion věcí a nejvíc asi na to, že nebýt Jay prostitut, možná by mu jeho oddaný výraz ve tváři, svůdně přivřené oči a vroucnost objetí kolem jeho krku snad i věřil. Bohužel tyhle myšlenky zchadily celé jeho tělo dřív, než se stačilo dostatečně rozehřát, dřív než s Jayem stačili rozehrát vášnivou melodii polibků, které by nabíraly každou vteřinou na naléhavosti, stejně jako gradující hudba v traileru k tomu největšímu trháku.

Adam sundal velice jemně Jayovy paže ze svého krku a oddálil se. Samozřejmě se při tom i zastavil, takže teď nervózně přešlapoval na svém místě, zatímco všichni ostatní se pořád vlnili, někteří až nepřirozeně divoce, raději tomu nevěnoval pozornost. Naproti tomu se nechtěl ještě pár vteřin podívat do těch tmavých nečitelných očí, zničil by okamžitě ve svých i Jayových vzpomínkách tuhle nesmyslnou chvíli slabosti a přitáhl si ho k sobě znovu. Ne! Dnes v noci k tomu nedojde!
"Co se stalo?" oslovil ho Jay, Adam se na něj konečně podíval a dal si ruce do kapes. Pokrčil rameny, otočil se zády a začal se prodírat davem k východu. Potřeboval na vzduch. Byli v sále sotva půl hodiny a už se mu špatně dýchalo. Obával se ale, že jestli po něm pro změnu vystartuje Jay, bude se mu špatně dýchat kdekoliv. Ne, to on neudělá, jeho práce je sice dávat potěšení, ale když nemusí, jistě je mnohem radči. Zaplaceno dostane tak jako tak.

Schody nahoru bral po dvou, přidržoval se zábradlí, na rtech pořád cítil ten dotek, vlastně ho cítil od chvíle, kdy se mezi dveřmi nahoře políbili poprvé. Od té chvíle už se ho nezbavil, možná ho jen na chvilku zaplašil myšlenkami na něco jiného.
Vyšel ven a opravdu zhluboka se nadechl, jemně se při tom zhoupl v kolenou, pozorovat ho někdo, tak si bude myslet, že nacvičuje nějaký taneční krok. Naštěstí bylo okolí vchodu na diskotéku absolutně vylidněné.

"Jsi hodně zvláštní, víš to?" ozvalo se za jeho zády. Neotočil se, jen se trochu zachvěl, Jayův hlas po té půlhodině v sále, kde duněla hudba zněl zase stejně jako předtím, čistě, přesto zastřeně a hlavně ani trochu jako Raja.
Mladík k němu přistoupil a zvedl ruku, napadlo ho udělat to samé, co předtím v uličce Adam, prostě mu jí jenom položit na rameno, pokusit se o zklidňující gesto, jenže se na poslední chvíli rozmyslel. Tam dole, mezi všemi těmi lidmi...kolikrát takový tanec zažil? Možná i v těch samých místech? Párkrát už ano a pokaždé s někým jiným. Když šlo o nějakého hodně společenského klienta, který chtěl Jaye a ne Raju, vzal ho sem, na tuhle diskotéku. Stejný scénář jako vždycky. Ztratit se mezi lidmi na parketu, tančit, pomalu se přibližovat, nebo rychle, záleželo na situaci, oblbnout, vypadnout z klubu, rozdat si to.... kruci, dokázal myslet vůbec na něco jiného? Sex, prachy, prachy, sex!! Aspoň že ne drogy, jako dřív.
Nikdy k nim neměl zvláštní vztah, pomáhaly mu překonávat těžké začátky, ještě že nebylo tak složité s nimi skoncovat, měl obrovské štěstí v tomhle směru.

"Jo, to už jsi říkal!" pronesl Adam klidně, uvnitř měl ovšem do klidu teda hodně daleko. Jay ho měl nechat být, zůstat dole. Aspoň na chvíli, aby si rozmyslel, co bude dál, nebo spíš, zkoncentrovat se do neutrálního výrazu absolutní lhostejnosti, což Adamovi nikdy moc nešlo. Ale rozhodně se o to chtěl pokusit. Nějaká mrňavá ne moc ráda viděná osůbka na samotném dně jeho svědomí třepotala ručičkou a hlásila se o slovo....neměl jsi mu v té uličce pomáhat!!
"A pořád si na tom trvám, vlastně čím dál víc!" pokrčil Jay rameny, i když ho Adam nemohl vidět. Neříkal to proto, že by mu to vadilo, už minulou noc věděl, že na tohodle člověka nejspíš nikdy nezapomene. Nabídl mu pomoc, nikdo nic takového před ním ještě neudělal. V kombinaci s nečitelnou povahou se pomalu ale jistě usidloval v Jayově paměti.

Kdesi za rohem se ozvalo klapání dámských podpadků na vyhlazených kočičích hlavách. Adam chtěl zrovna na Jayovu poznámku reagovat, ale společník ho přerušil.
"Rychle, musíme se schovat!" popadl ho za ruku a zatáhl do přítmí předsálí, tam kam dopadalo nejmíň růžového a bílého světla od neonu nad vchodem. Na cokoliv byl Adam připravený, ale na tohle rozhodně ne. Stihl jen vytřeštit oči a následovat svoje nohy, které se vydaly poslušně za Jayem, nenáviděl je a zároveň byl hrozně zmatený.
"Proč se musíme schovat?" vyhrkl, když ho Jay přimáčkl ke studené omítce a sám k ní přitiskl dlaně, z každé strany Adamova rozechvělého těla jednu. Někde v úrovni ramen, nepodstatné, Adam byl prostě v pasti.
"Nevím!" uchichtl se Jay, jenže v zápětí se jeho obličej změnil k nepoznání. Naklonil se k Adamově tváři, zavřel oči a nasál do nosu jeho vůni. I on si všiml toho, jak jeho společník úžasně voní, snažil se v mysli identifikovat značku parfému, ale vzhledem k tomu, že žádný z jeho předchozích klientů nikdy takovou nepoužil, pokud vůbec nějakou, se to zdálo naprosto nemožné.
"Máš snad se mnou něco v plánu a nechceš, aby to někdo viděl?" nenechal se odbýt Adam. Potřeboval čas, zklidnit dech, už ho měl zase dvakrát tak rychlý, o vlhku na svých dlaních nemluvě. Stravoval ho pořádný zmatek a zároveň neuvěřitelná touha. Dvě věci, které nešly moc dohromady a on si to plně uvědomoval. O co se to Jay pokoušel? Splnit za svoji odměnu všechny svoje povinnosti?
"Řekl jsi, že tahle noc bude moje, že můžu dělat, co já chci!" připomněl Adamovi měkkce, v jeho hlase možná bylo něco z Raji, ale tentokrát to Adamovi vůbec nevadilo, dokonce se lekl, že si to zabarvení Jayova hlasu jeho uši užívají. Horší už to bylo s obsahem téhle připomínky, Adam měl pocit, že ho začaly brnět i vlasy na hlavě. Vůbec Jaye neznal, nemohl vědět, co má tenhle uličník v plánu. Jen těžko se při jeho slovech vyhýbal pohledem těm úžasným plným rtům, v myšlenkách je znovu líbal...
"Jo, to jsem řekl, možná je na čase seznámit mě s tvým plánem, abych se na to mohl připravit!" asi nejdelší věta, kterou kdy Adam řekl v tak napjaté atmosféře, kdy se mu vůbec, ale ani trochu mluvit nechtělo. Jenže musel, oddaloval to...a co vlastně?

"Noo, takže jsme tančili..."
"Ano!" přikývl Adam rychle, jako kdyby tím chtěl dát najevo, že tohle už absolvovat znovu nemusí, ne, podruhé už všechny ty doteky neustojí, rozhodně ne v klidu...ve vypjatých situacích si pak jeho tělo dělalo co chtělo, zvlášť některé citlivější partie!
Jay se škádlivě pousmál, Adamova naléhavost a netrpělivost, i když o ní soudě podle strachu v očích nestál, ho velice bavila.
"Pak jsme se políbili..." pokračoval naprosto klidně, bez nějakého většího zájmu.
"Ne, teda jo!" no do prdele, co to se mnou je? Vynadal si Adam v duchu, ještě by mohl začít koktat a bylo by jeho ztrapnění kompletní. Pak už se jenom zahrabat někam hodně hluboko pod zem, král diskoték a don juan v jedné osobě je mrtev, ať žije král!
"Já bych řekl že ne, ale to je věc názoru. Každopádně, pokud si to chci zapsat do líbacího deníku, musíme to zkusit ještě jednou, nějak se mi nepodařilo tě zařadit....první nebo druhé místo...!" Jay se teatrálně zamyslel, nakrabatil obočí a zase o nějaký ten centimetr zkrátil vzdálenost mezi svým nosem a Adamovým.
"To si děláš srandu! Vedeš si líbací deník? Co to jako je?" Adam asi slyšel špatně...tohle byl snad ten nejhorší způsob, jak ho donutit k polibku...a zároveň ten nejroztomilejší, nejradči by za to Jaye kousl do rtu, ale si by to přehnal, jak se mu najednou začala v žilách vařit krev.
Jayovy oči dostaly úplně jiný nádech, ještě ho slyšel vydechnout ta dvě slova..."nemám ponětí" a pak už jen vnímal ostré zářezy Jayových rtů do těch svých. Zabolelo to, jako kdyby mu někdo prořízl ty dvě měkké tkáně žiletkami. Jenže kolem ran se začalo okamžitě rozlévat horko, nesnesitelné, rozšiřovalo se do celého obličeje, do víček, do uší, do vlasů. Tohle nebyl polibek, ale uragán. Neměl nic společného s tím, který se tu odehrál před půl hodinou. Možná by k němu došlo, kdyby nepřišli ti dva kluci a nevyrušili je, možná ne, sakra, to si snad dělám legraci sám ze sebe, že bych o tohle chtěl přijít...bez dalších zbytečných smysluplných úvah natáhl Adam k Jayovi ruce a za zadek si ho přitáhl k sobě, jejich slabiny se o sebe skoro až hrubě otřely...Jay vydechl Adamovi do pusy, zrovna ve chvíli, kdy se rozhodl prozkoumat jeho horká ústa jazykem. A když se na své cestě setkal s tím, který tak úzkostlivě hledal, jeho dlaně opustili studenou zeď u Adamových ramen a zajely mu tak drsně do vlasů, že vydechl do úst Jayovi pro změnu on.

Tytam byly doteky motýlých křídel, pěříček a jiných pateticky poetických předmětů, jejich vášnivé líbání se podobalo spíš boji s ostrými meči.
Při představě, že se s Jayem stejně divoce miluje jako líbá Adam úplně přestal dýchat. Vlastně se mu nedostávalo vzduchu normálně, ale tohle k tomu ještě přispělo. Rychle ho od sebe odstrčil, jen na krátkou vzdálenost, pořád měl svoje dlaně na jeho malém pevném zadečku, do kterého celou tu dobu před tím zatínal svoje rozechvělé prsty, ale potřeboval trochu prostoru, nádech, výdech...jenom párkrát, než si ho vezmu třeba i u téhle zdi...

"První místo!" zašeptal Jay udýchaně a olízl si svůdně rty. Měl je celé bolavé, nateklé a to se líbali sotva pár minut. Do háje, nikdy nic takového nezažil, tolik odhodlání a vášně, všechno soustředěné do jednoho polibku, jestli Adam při sexu dává do všeho tolik své energie, tak ho chci vážně dostat!
"Nelži!" probodl ho Adam napůl vzrušeným a napůl zlostným pohledem. V podstatě mu bylo ale ukradené, co Jay zrovna říkal. Pozoroval jeho lehce pootevřená ústa, která pořád cítil na svých. Jeho rty byly tak sladce růžové a nadýchané, chtěl je ochutnat ještě víc než předtím.
Ani nečekal, že mu na jeho poznámku Jay něco řekne, ale když to udělal, jeho dech se zastavil. Na pár krátkých vteřin, než se rozběhl znovu...ještě dvakrát rychleji!
"Nelžu...já svoje klienty totiž zásadně nelíbám!"

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 28. července 2011 v 16:25 | Reagovat

Uf ty dílí jsou čim dál krásnější.

2 Glammy.nka Glammy.nka | Web | 28. července 2011 v 17:20 | Reagovat

oou cely den som na to cakala kym pridas novy diel :D...idem na too :D

3 Steva Steva | Web | 28. července 2011 v 21:05 | Reagovat

Ale takto si to naozaj musela ukončiť :-( to nie je fér a čo teraz mám robiť hm ???.
Je to užasne ako sa v tom klube dotýkali jeden druhého a potom vonku :-D ako ho Adam chytil za zadok :-P nedýcham.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama