Květen 2011

Ochočím si tě! prolog část druhá

31. května 2011 v 21:54 | Extasy |  Ochočím si tě!

Tohle můj komentář bohužel nepotřebuje:-(

"Co ode mě chcete?" špitl znovu, veškerá odhodlanost, jestli ovšem předtím ještě nějakou měl se najednou z jeho hlasu úplně vytratila. Místo očekávané odpovědi, tedy, nebyl si jistý, jestli chce opravdu něco slyšet se po něm natáhla silná věznitelova ruka a chytla ho za kotník. Bez známky nějaké větší námahy si ho přitáhla blíž, přičem druhá Strifyho noha automaticky vyletěla do vzduchu, bohužel kopla naprázdno.

Ochočím si tě! prolog část první

31. května 2011 v 20:31 | Extasy |  Ochočím si tě!

Ne, tohle není ta povídka, jak kvůli ní dělám tu anketu:-) Tam zatím vede Tommy!! Tohle je něco hodně jiného a přísahám, že sama bych na to nepřišla. Mám námět půjčený s dovolením samotné autorky. Jen se pokusím tenhle příběh napsat trochu jiným stylem a hlavně i postavy samotné mě nutí psát prostě jinak. Chci upozornit na to, že je to drsné a bude to drsné, i když...pořád mám pocit že se držím trochu zpátky, to už bude prostě ve mě:-)
I tak se chci držet svého upozornění...nic pro slabé povahy:-)

Hlavní postava - Strify (je mi to líto, ale Tommy se mi sem prostě nehodí)

Remake VI.

31. května 2011 v 14:05 | Extasy |  Remake
6.

Tak já to fakt udělal! Sakra, nemám rád vyhrocené situace, nucené, úmyslné, podlé, ale udělal jsem to! Rozdal jsem si to s Luisou, s holkou, kterou jsem znal jeden den. Ano, jeden den si to žhavě rozdávala s Tommym u kuchyňské linky a druhý den se mnou v Tommyho posteli. Musel jsem se úplně zbláznit, protože tohle jsem přece nebyl já. Něco takového jen kvůli tomu, že jsem to pak chtěl při první příležitost vpálit Tommymu do obličeje a čekat na zázračnou reakci, která mě mohla buď hodně potěšit, nebo zabít! Zabít v tom smyslu, že bych to udělal úplně zbytečně. Že by mi prostě řekl, že jsem magor a neví, co jsem si od toho sliboval. Jestli měl poměr se svojí sousedkou, kam jsem se sakra cpal já? Mezi ně? Tohle jsem chtěl, Tommymu šlapat po štěstí?

Soaked cover version

29. května 2011 v 21:15 | Extasy |  Cover´s

Takže tady je druhá z cover Adamových písniček. Sice jsem se zbláznila do Sleepwalker, ale když slyším tuhle a ještě ten klip k tomu, no prostě je to ve mě, tohle je jednoduše srdcovka a vždycky bude!!!! Mimochodem, každá z písniček je někomu věnovaná, tahle konkrétně Velvet.
Tak snad si jí užijete:-)

Sleepwalker cover version

29. května 2011 v 18:33 | Extasy |  Cover´s

Tak jo, měla jsem strach podělit se o svoje výsledky z nahrávacího studia, ale byla jsem ujištěná o tom, že v dnešní době dává na internet, respektive na YT kdekdo kdeco, tak proč bych tam nemohla já dát cover verze, které jsem si pro svoje potěšení nazpívala. Nemám ambice prosazovat se dál, zpívám od mala a dokud budu moct, tak se tomu jako koníčku budu věnovat. Takže vám je sem postupně všechny hodím, Já jsem já už jste někteří slyšeli:-) Chci se o ně podělit i z toho důvodu, že jsou to vesměs cover verze Adamových písniček, tedy, nesuďte mě, nikdy nebudu jako on, to nejde, ale tohle mě s ním opravdu hodně moc spojuje a naplňuje zvláštně příjemným pocitem. Tak jenom doufám, že se vám budou líbit!
Tady je tedy další...Sleepwalker:-)

Kdo z koho?

28. května 2011 v 21:18 | Extasy |  Tvořím, tvoříš, tvoříme:-)

Asi to nikoho nepřekvapí, že už mi pomalu ale jistě docházejí nápady:-DDD Ne, tak to je samozřejmě blbost, nápadů je dost, díky bohu, ne díky bohu je málo času na to je zrealizovat, ovšem jeden bych tu měla. Pracuju na něm už dlouho, mám ho snad i domyšlený do konce a několikrát už jsem v něm vymněnovala postavy, tedy zatím v té části, která už je napsaná. Jedná se o takovou trochu science fiction, prozatím nechci prozrazovat, o co jde, ale proč to sem vůbec píšu??:-) Protože potřebuju poradit - jedna postava už je daná a tu asi nikdy nezměním - Adam. Ovšem někoho k němu potřebuju a mám hrozné dilema, zvlášť po napsání povídky This Song is... že by se k němu hodil Strify, jenže co když by si tam někdo raději představil Tommyho??:-) Já to prostě nechám na vás, viz. anketa níže. Vy rozhodněte a já se podřídím. Naštěstí mám ráda obě tyhle sluníčka, takže mi nebude vadit s kým to nakonec napíšu. Je to jen na vás!!!:-)

Remake V.

28. května 2011 v 20:28 | Extasy |  Remake
5.

Čas - 6.den

Z Tommyho ložnice už jsem ten den předtím nevylezl. Oběd mi donesl až do postele, s vynikající náladou, však jsem asi správně tušil, co mu jí zlepšilo a stejně tak to bylo i s večeří. Ani jsem pořádně nevěděl, co jím, ale asi to bylo dobrý, možná, chyběla mi chuť. Zato nos mi nechyběl, jeho přítomnost na mém obličeji jsem si uvědomoval každých pět minut, byl jsem z toho dost otrávený a Tommy to na mě asi poznal, takže mi dal pokoj a nechal mě odpočívat. Usnul jsem hned po věčeři a vzbudil se někdy v šest ráno. Určitě to nemohlo nahnat můj spánkový deficit za posledních pár let, ale i tak jsem si aspoň tohle užíval, když už mi bylo zle z toho obrázku, který jsem včera viděl. Chtěl jsem se Tommyho na Luisu zeptat, co je zač, jestli to spolu táhnou dlouho, ale tím bych asi prozradil, že jsem je viděl. Přitom jsem tak moc toužil slyšet nějakou odpověď ve stylu - ne, ona se tu akorát občas zastaví, nebo spíš, dneska tu byla poprvý, nic k ní necítím, je to prostě pěkná baba a hlavně sousedka. Ano něco takového by mě možná vrátilo do klidu, i když...vůbec nic by bylo asi nejlepší.

Remake IV.

27. května 2011 v 10:35 | Extasy |  Remake
4.

Čas - 5.den

Dal jsem si sprchu! Sice jsem se musel pořád něčeho držet, protože se mi opět začala motat hlava a podlamovala se mi kolena, ale tohle už jsem naštěstí nepřičítal zážitku na gauči, za který mohl Tommy. Byl jsem prostě nemocný...no dobře, asi jsem byl i nemocný něčím citovým, ale to jsem rozhodně řešit nechtěl, ne dokud jsem byl v tomhle bytě a byl jsem vystavován neúmyslným Tommyho svodům. Věděl jsem ovšem, že moje trpělivost jednou přeteče. Nechtěl jsem si domýšlet, jak to bude vypadat v reálu, jak se zachovám příště, až na mě bude opět zkoušet nějaké svoje experimenty...proč jsem měl pořád pocit, že mu nešlo o to zjistit, jestli se tímhle způsobem na něj ta moje chřipka přenese?!

Remake III.

26. května 2011 v 23:05 | Extasy |  Remake

Zasekla jsem se u pátého dne, ale věřím, že vám to vadit nebude:-) Jinak, dnešek byl hrozný, asi jsem chytila nějakou střevní chřipku, jako že já normálně trpím na chřipky typu Adamova chřipka v příběhu, takže jsem stihla napsat třetí díl trochu kratší, než jsem se musela začít soustředit na něco poněkud jiného:-(. Pevně věřím, že zítra už to bude OK a rozepíšu se o společném soužití těch dvou víc, nebo aspoň postoupím do dalších dnů, už se moc těším na to, jak si se svojí rolí Curta Wilda poradí Tommy, samozřejmě na úkor Adamovy trpělivosti:-)

3.

Čas - 5.den

Tak jsem zase usnul a vůbec jsem si nepamatoval, kolikrát jsem ještě kýchnul, než to přestalo Tommyho bavit a odebral se zpátky do svojí ložnice. Myslím ale, že vypínal Sametovou extázi někde v místech toho nešťastného rozchodu. Možná bylo i dobře, že jsem to moc nevnímal, tahle pasáž mě dostává do stavu absolutní bezmocnosti a bylo mi hrozně, když jsem si představil, že to budu taky hrát.

Remake II.

25. května 2011 v 20:14 | Extasy |  Remake
2.

Čas - 4.den

Dostal jsem chřipku. Sakra, neměl jsem jí už asi dva roky! Probudil jsem se s plným nosem, šílenou bolestí hlavy a horečkou, i když jsem se ten den předtím cítil skvěle. I díky Tommymu, nakonec jsme se při zkoušení naší scény dost nasmáli. Možná jsem seděl na tom sluníčku vážně moc dlouho a taky určitě zapracoval stres, který jsem si snažil nepřipouštět, řekl bych, že pak je to ještě horší, když v sobě člověk něco takového potlačuje.

Remake I.

25. května 2011 v 9:04 | Extasy |  Remake

Takže prvně se chci omluvit, že to trvalo tak dlouho...potřebovala jsem se do toho nějak dostat a trochu si to představit a taky najít styl, jakým budu tenhle příběh psát, chci aby měl atmosféru původní Sametové extáze. Je to poněkud složitější, protože se nám tu vlastně budou odehrávat příběhy dva, ovšem dost úzce propojené. Zápasím s tím, zatím, tak uvidíme, co se z toho ještě vyvine:-)

1.

Asi jsem se musel zbláznit, že jsem do tohodle s Tommym šel a on se musel zbláznit tuplem, že šel do něčeho, co se k němu absolutně nehodí. Ok, ta role mu sedne!!! Sakra, vážně to musím přiznat, že je jako Curt Wild prostě neodolatelný, cítím, jak pracuje chemie, občas podezírám režiséra, že to snad o mě ví, nebo je to na mě tak vidět? Samozřejmě, že Tommy ví o tom, že bych ho bral, ale vždycky jsme si na tohle téma dělali spíš srandu, jak dva puberťáci a bavili tím naše okolí, včetně novinářů a fanoušků. Po natočení nové Velvet Goldmine už nás od sebe nikdo neroztrhne, tím jsem si jistý. Už nikoho nepřesvědčíme, že my dva jsme jenom fikce!!

Remake

23. května 2011 v 13:19 | Extasy |  Remake

Zrodil se mi v hlavě jeden nápad, zkusím ho tu rozvinout, tedy pokud o to budete stát samozřejmě:-) Nevšímejte si toho, že jsem povídku zařadila do Adommy Short Story´s, zas tak krátká asi nebude, dlouhá možná taky ne, uvidíme, kam se to celé bude ubírat!

Takže níže je první ochutnávka, takový kraťoučký prolog...

Místo - šatna
Čas - 45. den
Vypravěč - Adam

Strify

23. května 2011 v 12:47 | Extasy |  Something about Jack E. Strify
Našla jsem tuhle takové dva pěkné obrázky Jacka E. Strifyho... tak se o ně ráda podělím:-) Mimochodem, Velvet se podařilo zjistit Jackovo pravé jméno, z čehož jsem měla trochu záchvat smíchu, ale vzhledem k tomu, že je němec, tak se není čemu divit, nezávidím němcům jejich jména, jsou hrozně tvrdá, nepoddajná...no tak tedy...podle jednoho zdroje je Jack vlastním křestním jménem Andreas, podle jiného Sebastian...to by ještě nebylo tak hrozné, ale příjmení mě fakt dostalo. To snad ani německé není, nebo?? No posuďte sami:-) Ježiš, já se to sem bojím i napsat:-D
Tedy Andreas nebo Sebastian Hudec...

OK, zůstávám u Jack E. Strify....Hudec NE-E!!!:-)))



Přiznání:-)

22. května 2011 v 15:26 | Extasy |  About Us

Ano, rozhodla jsem se učinit doznání! Mám ještě jeden blog:-) A to ne jen tak ledajaký, je to deník, s mými pocity, se zážitky a zkušenostmi. Tuhle jsem zjistila, že jsem na něm už nebyla asi rok, naposledy, abych tam napsala, že jsem blázen do Adama! Abyste tomu rozumněli. Vedla jsem si ten blog asi tři roky, dokonce i vím, jaký k tomu byl podnět...no chlap, jak jinak. A s tím chlapem, klukem, hajzlem, sviňákem (ne nezlobte se, nepopíšu celou stránku vhodnými výrazy, které by na něj pasovaly) se to táhlo přesně tak dlouho, jak jsem na blog psala. Pak se objevil Adam a byl konec.

This Song is... bonus:-)

22. května 2011 v 0:54 | Extasy |  This song is...

Tak jsem si trochu pohrála a dala dohromady tohle videjko. Je to takový závěr k This Song is... Nezasvěcení na YouTube budou asi trochu v šoku, ale co...nám se tahle kombinace taky líbí že ano:-))


This Song is... XVI.

21. května 2011 v 14:20 | Extasy |  This song is...

Ne, tohle opravdu nebudu komentovat, jelikož to mluví za vše:-) Užijte si to a já jdu zatím vymýšlet něco novýho, možná to nebude příběh, ale videjko...uvidíme:-)
Tak zatím moji milí čtenáři...ještě jednou děkuju, že jste povídce This Song is... věnovali svůj čas. Tvořila jsem jí pro vás s láskou!!!

* * *

"Jacku, ahoj...kde...!"
"Ahoj Izi!" srazil se s ní na chodbě kousek od dveří do svého pokoje. Záměrně uhnul pohledem, protože už měl vážně na krajíčku a nerad by, aby to zrovna Izabella viděla. Začala by to okamžitě řešit, jak jí znal. A už vůbec se s ní nechtěl bavit o tom, kde včera s Adamem byli, když se nedostavili na večírek. Na tohle si ještě bude muset vymyslet nějakou historku.
"Ty brečíš? Stalo se něco?" zhrozila se, chytla ho za rameno a otočila si ho k sobě. Před Izabellou prostě utéct nemohl, to nešlo.

This Song is... XV.

20. května 2011 v 12:57 | Extasy |  This song is...

OK, můj oblíbený "ehm" díl máme za sebou, což ovšem neznamená, že je všem nedorozumněním konec. Ale nebojte se, už jedeme do finále, už vás nebudu dlouho trápit a Adama a Strifyho taky ne:-)) Teď mě tak napadlo...myslíte, že by je dva někdy napadlo, že by je dva dal někdo dohromady??:-DDDD Fakt bych chtěla vidět, jak by se na tohle tvářili:-D No i ta představa stojí za to...tak pokračujeme:-)

* * *

Adam otevřel nejprve jedno oko, pak druhé a oběma několikrát zamrkal. Ležel na zádech ve své posteli, takže jeho pohled ihned upoutala nebesa nad jeho hlavou. A pak ho upoutalo ještě něco, bylo to hřejivé a hladké....Jackova ruka volně spočívající na jeho klidných prsou. Natočil hlavu do strany, aby se přesvědčil, že se mu to nezdá. Sice viděl jen Jackovy rozcuchané vlasy, protože měl tvář zabořenou do polštáře těsně vedle jeho ramene, ale i tak se pousmál. Tohle byl Jack, tedy přesněji řečeno jeho Jack, jeho milenec od minulé noci. Ba co víc, láska s velkým L, Adam se přistihl, že má skoro pubertální radost z toho co se včera večer a pak i během noci stalo.

This Song is... XIV. 18+

19. května 2011 v 20:55 | Extasy |  This song is...

No tak teda UUUFFF jako....:-) tohle jsem si řekla hned po tom, co jsem dočetla a hodněkrát opravila dopsanou část, kterou vidíte níže. Já už fakt nemůžu, jsem úplně vyplivnutá, obávám se, že něco podobného už si ode mě zase dlouho nepřečtete, protože zaobírat se jedním dílem celý den, to je i na mě moc:-)) Jenom doufám, že jsem to napsala tak, aby to mělo nějaký účinek, teda myslím takový, že se vám to bude líbit. Je tam určitě pár hezkých pasáží, na které jsem opravdu hrdá, noo, nebudu to protahovat...posuďte sami:-)

....jistě nemusím upozorňovat na to, jak se mi hodilo zrovna dneska, že vyšly tyhle nové fotky s Adamem:-))

Adam se pomalu uklidnil, jako vyjít zámecké schodiště s přibližně šedesáti kilovým závážím bylo dost i na něj, a že si udržoval kondici a zvládl půlroční turné v kuse. To nesměl myslet na to, že má za sebou deset celkem dost náročných dní od rána do večera na nohou. Lehce zafuněl, přivřel oči a pak docouval ke dveřím. Stejně jako u nich stál předchozí večer, když měl v pokoji Izi se rozhodl od nich nepohnout, dokud mu Jack, ležící na jeho posteli neřekne aspoň něco smysluplného, něco po čem by ho buď nechal odejít, nebo si ho na té posteli prostě vzal.

This Song is... XIII.

18. května 2011 v 15:49 | Extasy |  This song is...

Jack se probudil do zářivého slunečního dne. Měl hlad, ale fakt hrozný a co bylo nejhorší, že dostal chuť na něco hodně nezdravého, možná michaná vajíčka, nebo tu hříšnou čokoládovou pomazánku. Raději vstal z postele, protože kdyby tam ještě chvíli ležel, tak by snad ten nápad i uvítal. Šel si dát sprchu a při té se snažil zrekapitulovat poslední dva týdny. Byly opravdu náročné, ale zvládli to, ano, dotáhli to do konce. Sice mu jeho duetová písnička s Adamem zněla pořád v uších, ale to už byl vedlejší účinek, na který byl ostatně zvyklý, tedy, docela se mu po něm i stýskalo, nezažil ho dobrý rok a půl, to točili se Cinema Bizarre jejich poslední videoklip. Hrozně se mu líbil Adamův nápad a Rayovo zpracování námětu, pak i některé záběry, které měl možnost už shlédnout. Ač se to nezdálo, klip působil futuristicky, tak jak si původně přál a vůbec nevadilo, že se odehrával v historickém prostředí hotelu. Nakonec si s Adamem rozdělili role tak, že on představoval minulost a Adam budoucnost, mělo to působit tak, že se ti dva v příběhu nikdy nepotkají a přesto se mezi nimi vznáší neviditelné pouto, jako kdyby jedno bez druhého nemohlo existovat...

This Song is... XII.

17. května 2011 v 22:22 | Extasy |  This song is...

Táááák, trochu popojedeme...k tomuhle dílu asi není třeba nic psát, snad jen...miluju Izabellu:-)

* * *

Už v osm hodin ráno druhý den se hotel začal plnit komparzisty, kulisáky, maskéry a vizážisty, trochu to připomínalo přípravy na malý film a ne videoklip. Adam si došel na snídani a pak chtěl najít Johna. Pořád se rozhlížel kolem sebe, v hotelu byl tak božský klid, ještě včera. Nějak se z toho nedokázal vzpamatovat a přijmout to, že si asi následujících čtrnáct dní už moc neodpočine. Rozhodně ne v klidu. K jeho štěstí, smůlou by to opravdu nenazval se Johnův kamarád Ray, dramaturg, dostavil taky až ráno, s ostatními, takže Adam mohl po Jackově kudle do srdce sednout do auta a sjet si klidně i domů a zase zpátky, spát se mu rozhodně nechtělo. Nakonec zakotvil v nějaké malé hospůdce, kde si dal jedno pivo a pak se vrátil do hotelu. Skončil u skype, s Montem, který se doma náhodou taky nudil. Spát šel Adam okolo půlnoci. Nic se mu nezdálo, tedy nic, co by si pamatoval, snad jen nějaké záblesky...vypadalo to jako při natáčení toho jejich videoklipu, ale nic konkrétního.